1 Tragédie v závěru války

„Hitlerův Titanic“ stál život devět tisíc lidí. Spekuluje se o velkofilmu

, NOVÉ

Témata: , , ,

Největší námořní tragédie na počet mrtvých? Většina lidí si nejspíše vybaví potopení Titanicu, který se dočkal filmové adaptace. Smutný konec německé lodi MV Wilhelm Gustloff v Baltském moři si ale vyžádal přes 9 000 obětí, což je šestkrát více než v případě slavného parníku. Po druhé světové válce se o události ovšem tolik nemluvilo kvůli pádu Třetí říše, píše server DailyMail. Poslední dobou se stále častěji objevují spekulace o natočení hollywodského velkofilmu s tématikou kontroverzní námořní tragédie.

Kvůli rychle postupující Rudé armádě v závěru druhé světové války byli Němci nuceni zahájit masivní evakuaci z území východního Pruska. Civilisté a zranění vojáci měli odplout z polského přístavu Gdyně na německém parníku Wilhelm Gustloff, nazvaném po zavražděném švýcarském nacistovi. Loď původně nesloužila k válečným účelům – náležela nacistické organizaci Kraft durch Freude, která ji využívala jako rekreační středisko pro významné podporovatele Třetí říše.

Gustloff měřil 208 metrů a disponoval výtlakem 25 500 tun. Dokázal pobrat až 1 500 výletníků a přes 400 členů posádky, chlubil se také vlastním bazénem, bary, zahradami, malým hřištěm i palubním kinem. V průběhu války se ovšem rekreační parník přeměnil na kasárna, následně se z něj stala evakuační loď, která měla zachránit tisíce civilistů před sovětskými vojsky.

Původní dokumenty tvrdí, že na palubě bylo něco přes 6 tisíc lidí, což by odpovídalo maximální kapacitě plavidla. Kronikář a historik Heinz Schön, který jako jeden z mála přežil potopení Gustloffa, ovšem tvrdí, že na lodi bylo v té době přes 10 tisíc lidí, z toho drtivou většinu tvořili váleční uprchlíci.

Cesta plná osudových chyb

Přeplněný parník opustil přístav 30. ledna 1945, na moři ovšem dlouho nesetrval. Historici se dodnes přou o to, kdo měl největší podíl na tragédii. Podle některých to bylo roztříštěné vedení Gustloffa, kdy na palubě byli čtyři kapitáni. Parník měl navíc nedostačující vybavení, především tedy nedostatek záchranných člunů, a slabý doprovod v podobě jediného torpédoborce. Také plula plně osvětlená, bála se kolize s jinými loděmi. Osudovou chybou byla i zvolená trasa dále od pobřeží, která se křížila s ponorkovými patrolami.

Právě jedna z ruských ponorek pod velením mladého kapitána Alexandra Mariněska se postarala o potopení Gustloffa. Německý parník zasáhla celkem tři torpéda ze čtyř (jež byla pojmenována Za sovětský lid, Za vlast, Za Leningrad a Za Stalina). Už samotné výbuchy na přídi a ve strojovně zabily stovky lidí, další pasažéři se utopili po uzavření přepážek. Ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Do lodi začala rychle proudit voda a na palubě vypukl chaos. Lidé se hrnuli k záchranným člunům a v procesu ušlapali jiné cestující. Zde se pak ukázala nevybavenost lodi, když se lana člunů přetrhávala i s nastupujícími pasažéry. Opravdovým nepřítelem toho dne ovšem byly ledové vody Baltského moře – teplota vzduchu byla na mínus 20 stupních pod bodem mrazu, voda neměla více než 3 stupně.

Řada lidí zemřela na teplotní šok, když skočila přes palubu vstříc ledové náruči. Do hodiny byli ve vodě už prakticky všichni, Gustloff tou dobou totiž zmizel pod hladinu. K místě tragédie připluly německé lodě a začaly vytahovat přeživší. Z více než desítky tisíc lidí se jim podařilo zachránit pouze něco přes 1 200.

Vrak kdysi luxusního německého parníku se dodnes nachází na dně Baltského moře a je považován za válečný památník. Na námořních mapách nese označení „překážka č. 73“. Místo také hlídá polská pobřežní stáž – podle některých konspiračních teorií a nadšených lovců pokladů se totiž na palubě nacházela i Jantarová komnata, kterou věnoval pruský král Fridrich Vilém ruskému carovi Petru Velikému. Od konce druhé světové války je poklad nezvěstný.

Potopení Gustloffa bylo několik dlouhých let tabu kvůli pádu německé vlády a nastupujícímu vlivu Sovětů, kteří se báli, že by odpůrci využili smrt tisíců civilistů proti nim. Historici i Heinz Schön se nicméně zdráhají označit vypálení torpéd za válečný zločin, jelikož parník nebyl označen jako humanitární, naopak plul pod vlajkou nacistického Německa a byl navíc ozbrojený, ačkoliv protiletadlová děla na palubě údajně nebyla plně funkční.

Čtěte také: Jak nás vidí ve světě? Novou českou hvězdou je vrah Kajínek, píše prestižní britský týdeník

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.