Málokde se pravidla nedodržují tak jako u nás. „Guru zavíračů“ Petr Ludwig o koronavirové krizi

Významnou postavou koronakrize v České republice je muž, který do ní nepromlouvá ani z politické funkce, ani z nějakého státního či vědeckého ústavu, dokonce většinou ani z České republiky. Datový inženýr Petr Ludwig tráví většinu času v Dubaji, kam se přesunul z New Yorku. Je autorem bestselleru Konec prokrastinace. Přednáší o kritickém myšlení, které prý před rokem aplikoval na spor o nošení roušek. Popularizační klip k rouškám mu zajistil ohlas i v zahraničí. Od jara také buď sám, nebo s členy vědecké Iniciativy Sníh občas konzultuje s premiérem Andrejem Babišem. Před třemi týdny tak zřejmě Ludwig intervencí u premiéra zabránil rozvolňování vládních zákazů.

Začal bych operativou. Rozhovor vedeme těsně poté, co parlament vládě neprodloužil nouzový stav. Co vy na to?

Já se trošku bojím, že už začíná předvolební kampaň. A že pro vládu i pro opozici bude teď vedle boje s koronavirem priorita neznepřátelit si voliče. To může přinést tragédii. Viděli jsme to samé, když v září před krajskými volbami vláda odkládala zavedení roušek. Přitom kdybychom je zavedli o tři týdny dřív, tak jsme na tom byli výrazně lépe. Dnes se bojím, že volby do sněmovny sníží pravděpodobnost adekvátního řešení celé krize. Že vláda se bude zdráhat přistoupit k nějakým razantnějším opatřením, protože jsou nepopulární.

Na druhou stranu ve společnosti roste napětí, protože rostou kolaterální škody lockdownu. V minulém čísle Echa jsme publikovali debatu o zavřených školách, oba tábory se tam shodly na tom, že děti jdou v posledních týdnech mentálně už hodně dolů.

Tady by bylo dobré poslouchat vědce, konkrétně Iniciativu Sníh. Ta sdružuje přední vědce, kteří se u nás poslední rok k pandemii vyjadřují: profesor Zdeněk Hejl, Jan Kulveit, Jan Konvalinka a další. Například otevřít školy je riskantní ve chvíli, kdy nám tu roste britská mutace a kdy je potenciální riziko jihoafrické mutace. Pořád máme kolem deseti tisíc nově diagnostikovaných denně a některé nemocnice jsou už plné a zdravotníci naprosto vyčerpaní. Musíme naopak hledat cesty, jak zátěž nemocnic snížit. Přílišné rozvolňování teď by mohlo být poslední kapkou před kolapsem našeho zdravotnictví.

A je zdravotnictví skutečně před kolapsem? Necelých šest tisíc pacientů s covidem v zemi, která má 35 tisíc lůžek, to nevypadá jako manažersky nezvládnutelný úkol.

Ono stačí zavolat lidem z první linie právě v menších nemocnicích – já jsem v kontaktu tak s patnácti zdravotníky z první linie – a mnozí vám řeknou, že už nemají místa, nebo že jich mají málo. Zlín, Cheb, vůbec příhraniční nemocnice, tam už to dnes je katastrofa. Navíc po dvaceti dnech od pozitivního testu lidé mizí z oficiálních covid statistik, ale v nemocnici někteří dál zůstávají.

Celý rozhovor s Petrem Ludwigem si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.