„Čeští podnikatelé, nebojte se evropských peněz,“ vyzývá náměstek Piecha

DOTACE EU

„Čeští podnikatelé, nebojte se evropských peněz,“ vyzývá náměstek Piecha
Náměstek ministra průmyslu Marian Piecha. Foto: Jan Zatorsky
2
Ekonomika
  • Jakub Fujáček
Sdílet:

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s EU nový dotační program na podporu českých podnikatelů. O první dotační výzvy budou moci žádat už během letošního léta. Kromě peněz na rozvoj výzkumu a inovací mohou firmy využít také dotačních titulů na úsporu elektřiny nebo vody a obecně snížení energetické náročnosti výroby. Náměstek ministra průmyslu Marian Piecha předpokládá, že právě ty budou s ohledem na raketový růst cen energií nejatraktivnější.

Ministerstvo průmyslu brzy představí nový dotační program. Jaký byl zájem o ten starý – Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)?

Dalo by říct, že máme největší přečerpání v rámci všech operačních programů v ČR. Původně byla alokována částka 105 miliard, ale nakonec se podnikatelé přihlásili o dotační výzvy ve výši 117 miliard korun. To znamená, že do Bruselu určitě nic vracet nebudeme.

Jaká konkrétní odvětví měla o ten program největší zájem?

Podporujeme obecně zpracovatelský průmysl a samozřejmě v těch obecnějších programech jsou i služby atd. Ale spíš to lze charakterizovat tak, že náš operační program je z 80 % pro malé a střední firmy bez ohledu na obor.

Komu se vyplatilo o některou z dotací vypsaných v rámci toho programu požádat?

Vyplatilo se to každému, kdo o ni požádal. Máme celkem 26 tisíc žadatelů o tento program. Od zahradníků přes výrobce automobilů až po farmacii a výrobce léků proti rakovině.

Brzy představíte dotační výzvy v rámci nového operačního programu – Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Kolik z něj budou moci čeští podnikatelé čerpat peněz?

Alokace se snížila o 20 %, takže pro nové programovací období hovoříme o 80 miliardách korun. Přesto je to jeden z největších operačních programů v ČR. Když přičtu prostředky z Národního plánu obnovy, tak jsme zhruba na stejné částce, jako jsme byli v předchozím programovacím období.

Jaký je hlavní rozdíl mezi tím novým a předchozím operačním programem?

Ty operační programy kopírují vývoj naší ekonomiky. V roce 2007 se stavěly průmyslové zóny, lákali se zahraniční investoři a my jsme z našeho operačního programu podporovali nákup strojů a zařízení. Další program, který začal od roku 2014, byl zaměřen na výzkum, vývoj a inovace – to znamená vyšší přidanou hodnotu, abychom naučili malé a střední firmy vlastnímu výzkumu a vývoji, aby byly schopny pořídit si vlastní laboratoře nebo zaplatit vlastní výzkumníky. Co se týče nového programovacího období, tak samozřejmě jádro zůstává věnováno výzkumu a vývoji, ale teď už se víc zaměřujeme i na cirkulární ekonomiku a úsporu všech možných zdrojů. Stálicí jsou úspory energie.

V této souvislosti se hovoří o podpoře takzvaného chytrého podnikání. Co to znamená?

Chytré podnikání je o tom, že využiji nejnovější celosvětové trendy. Jednou z oblastí je právě digitalizace. Už podle studie společnosti McKinsey, zveřejněné před dvěma roky, kdyby došlo k digitalizaci celého českého průmyslu a státní správy, tak de facto máme polovinu lidí bez práce, respektive jsme dvojnásobně efektivní. Umíte si představit, jaký vliv by to mělo na náš HDP. Takže digitalizace a automatizace jsou věci, které nás dostanou do pozice, kdy budeme schopni dohnat například Německo, které patří mezi celosvětovou špičku.

Komu je nový operační program typicky určen?

Malým a středním podnikům. Jsou tam výjimky, kdy dotaci může čerpat velký podnik, ale to jsou neproduktivní investice v oblasti vody a úspor energie. Operační program je napsán na základech strategie podpory malých a středních podniků, kterou jsme vydali před rokem a půl a bude platit až do roku 2030. Tuto strategii jsme psali se Světovou bankou, takže experti z OECD a ze Světové banky nám napsali, co máme v ČR podporovat, a na tom jsme se shodli.

Takže mohu zažádat o peníze dejme tomu na výměnu osvětlení ve výrobní hale za úspornější. Je to tak?

Ano. Úspory energií jsou základ – zateplení budovy, výměna oken, ale i výměna technologií. Pokud máte technologii, která je zastaralá a spotřebovává hodně energie, tak tu starou zlikvidujete a místo toho si pořídíte stroj, který vyrábí to samé, ale je energeticky méně náročný. To vše se děje na základě energetického auditu. Pak jsou tu dotace v oblasti výzkumu a vývoje. To je ta největší přidaná hodnota. Chceme, aby většina výrobních firem měla vlastní vývojové kapacity, vlastní vědce a zabývala se inovací svých produktů a výrobních procesů, čímž se dostane na špičku ve svém oboru.

Je možné čerpat peníze z tohoto programu i na projekty v oblasti IT? Mohlo by to být zajímavé třeba pro různé technologické start-upy.

Ano. Je to třeba příklad úspěšné firmy Kiwi (globálně populární brněnský internetový vyhledávač letenek – pozn. red.), která vyhrála podnikatelský projekt roku. Tahle firma byla v předcházejícím programovacím období, v roce 2008, jedním z prvních příjemců dotace na svůj algoritmus pro nákup letenek. Začínala jako malá garážová firma o pěti šesti zaměstnancích. Pak dostala pár dotací na vývoj základního softwaru a podívejte se dneska, jejich algoritmus na nákup letenek je lepší než ten od Googlu. Evropské dotace slouží ke zrychlení rozvoje dobrých firem s vysokým potenciálem, což je strašně důležité, protože tím pomáháme celé naší ekonomice.

Program ale není určen pro Prahu. Proč?

Protože Praha je bohatý region a ty peníze patří do regionů, kde chceme, aby tam firmy rostly, prosperovaly a zaměstnávaly nové zaměstnance. Na území Prahy ovšem může mít žadatel sídlo firmy, pokud má například jinou provozovnu mimo hlavní město. Čistě pražské podniky ale mohou čerpat podporu prostřednictvím programu InvestEU nebo v rámci Národního plánu obnovy.

Původní plán byl, že se nový operační program spustí už v roce 2021. Proč došlo k tomu ročnímu zpoždění?

Nebyla připravena unijní legislativa, na základě které bychom to mohli napsat.

Kdy budu moci jako podnikatel zažádat o dotace vypsané v rámci tohoto nového programu?

ČR má schválenou dohodu o partnerství. Náš operační program je odevzdán a víme, že v průběhu června nám ho Evropská komise schválí. Pracovně už máme připravený monitorovací výbor na 22. června, kdy bychom chtěli schválit první výzvy, hned poté je postupně začneme vypisovat. Ten rok, co jsme ztratili, je strašná škoda, protože my jsme byli jako ministerstvo připraveni a naopak jsme potom vyhlašovali další výzvy nad rámec, díky čemuž máme předchozí operační program dokonce přečerpaný. Teď v nejtěžší době – po covidu a s rostoucími cenami energie – počítáme každý den, kdy nám to Komise schválí. Osobně věřím, že těch 10 miliard korun do energetických úspor pro podnikatele opravdu pomůže. Stejně tak máme nyní vypsanou výzvu na fotovoltaiku na střechách podniků. Panovaly obavy, že se to bude čerpat několik let, protože výzva trvá až do roku 2025, ale my už jsme teď museli program navýšit o jednu miliardu korun. Je o to obrovský zájem, protože každý podnikatel si spočítá, že když má střechu, kterou osadí fotovoltaikou, dá tam baterii, tak v řadě případů energeticky nenáročných provozů se může dostat do situace, kdy tím nahradí až 70 % spotřeby elektrické energie, což není málo.

Co nového přinesou dotační výzvy, které budete vypisovat už během léta 2022?

Mezi novinkami, které jsou v operačním programu oproti tomu, co bylo v tom stávajícím, je již zmiňovaná úspora vody. Kvůli tomu ročnímu zdržení jsme ale nechtěli čekat a program na úsporu vody jsme vyhlásili už z Národního plánu obnovy. Teď z něj budeme vyhlašovat i výzvu na cirkulární ekonomiku – to znamená využití odpadu a druhotných surovin. Pro operační program je to úplně nové téma. Nejdeme cestou revoluce, ale evoluce. Tak, jak se vyvíjejí naše malé a střední firmy a jejich potřeby, k tomu nastavujeme dotační tituly.

Bude výše podpory stejná napříč všemi kraji?

Tyto dotace jsou nastavené na regionální rozvoj. Ve všech krajích mimo Prahu jsou. Ale třeba v Německu nejsou vůbec. Těžko se ale vysvětluje, že v tomto programovacím období budou regiony, které jsou zaostalejší – říká se jim také „uhelné regiony“, je to Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský kraj –, tam výše dotace bude na stejný projekt větší než v jiných. Což je v Evropě běžné, protože princip je postaven na tom, že bohaté regiony, což se určuje podle výše HDP, už nemohou čerpat dotace. Kvůli tomuto parametru málem vypadly střední Čechy. Naštěstí můžeme říct, že nikdo kromě Prahy nakonec nevypadl, protože žádnému regionu se nezvedl HDP nad limit. To je dobré. Ale budou tu regiony, jako je Karlovarsko, kde bude možné čerpat například dotaci do výše 60 % z celkové částky, a kousek vedle, v Plzni, to bude jen 30 %. Z pohledu regionálního rozvoje je to ale dobře, protože třeba v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji nyní dochází k transformaci průmyslu a je tam potřeba zaměstnat například horníky.

Jak dlouho se v praxi čeká na schválení dotace? Kdy se žadatel doví, jestli peníze dostane, nebo ne?

Měli jsme historický problém do roku 2018, protože se přešlo na interní hodnotitele a to byl průšvih. Tehdy to trvalo i sedm nebo osm měsíců, což bylo strašné. Poté, co jsme se vrátili do externího hodnocení, se dostáváme v průměru na dva měsíce.

Komu konkrétně byste doporučil, aby se do dotačních výzev přihlásil?

Prvožadatelům. Máme firmy, které požádaly jednou – a dnes už mají čtvrtý nebo pátý projekt. Je spousta podnikatelů, kteří se dotací bojí nebo jim nevěří, a my bychom rádi oslovili právě je. Doporučil bych jim začít s něčím jednodušším, menším, vyzkoušet si to. Třeba tu fotovoltaiku na střechách… Když zjistíte, že to funguje, tak si pak vyčítáte, že jste nezačal dřív, protože firma už mohla být někde jinde. Znovu se vracím ke Kiwi. Oni by to zvládli bez dotací, ale trvalo by to dvakrát déle.

Skutečně se lidé dotací bojí?

Máme 26 tisíc aktivních žadatelů. Když vezmeme bokem služby, živnostníky, maloobchod a podíváme se na výrobní firmy, tak skoro každá větší výrobní firma čerpá dotace, ale některé se za to stydí. Ale není se za co stydět. Část lidí to vnímá trochu tak, že dotace čerpají jen neúspěšné firmy. A proto opakuji, že úspěšné firmy také čerpají dotace. A jedinou výhodou pro ně je, že toho obchodního cíle dosáhnou daleko rychleji. Ideální je, když dosáhnou víc než 250 zaměstnanců. To je moment, kdy se stanou velkým podnikem a pak už dotace nečerpají a nechávají je těm, kteří mají firmu o 50 zaměstnancích a potřebují to rozjet. To je ta hlavní myšlenka.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08