Německý ministr zahraničí požádal Poláky o odpuštění za nacistické zločiny
omluva Němců Polákům
NOVÉ
1
O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, ve čtvrtek Poláky požádal německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD). U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).
„Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali… A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo,“ řekl německý ministr zahraničí v projevu v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili. Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. „Už je načase,“ zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření.
V Berlíně již stojí několik pomníků věnovaných různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány, nedaleko Říšského sněmu ale stojí například i pomník obětem romského holokaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů.
Ministr ve čtvrtek dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží.
Stilles Gedenken am Ort eines der schlimmsten Verbrechen des Zweiten Weltkriegs: Außenminister @HeikoMaas und sein Amtskollege #Czaputowicz erinnern an die etwa 50.000 Menschen, die vor 75 Jahren in #Wola von deutschen Truppen ermordet wurden. pic.twitter.com/TTh9A5rnW5
— Auswärtiges Amt (@AuswaertigesAmt) August 1, 2019
Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder.
Německé velvyslanectví ve čtvrtek na znamení „smutku a studu“ spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.
Výročí povstání si ve čtvrtek připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětem masakru ve čtvrti Wola připomněl, že o povstání z roku 1944 „se v období Polské lidové republiky nemluvilo“. Více než 50 000 civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.
Premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. „Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska,“ řekl premiér.
Přesně v 17:00 SELČ sirény a kostelní zvony připomněly hodinu, kdy se povstalci před 75 lety chopili zbraní a kdy povstání začalo. „Varšava stanula bez hnutí, obyvatelé hlavního města se zastavili, aby zavzpomínali a vzdali čest hrdinům povstání. Na ulicích se zastavila auta, autobusy i tramvaje,“ popsala televize TVN 24 na svém webu okamžik, kterým vyvrcholily oslavy výročí. Varšavské povstání označila agentura AP za největší jednorázový akt odboje v nacisty okupované Evropě.
Maria Mostowská byla mladá zdravotní sestra, když 1. srpna 1944 povstání propuklo. I po 75 letech si stále živě vzpomíná, jak ji němečtí vojáci postavili ke zdi a namířili na ni kulomet. Zavzpomínala i na to, jak rychle se nemocnice naplnila zraněnými bojovníky a civilisty a jak nacisté zničili hlavní město. „Pracovali jsme nepřetržitě, ošetřovali jsme raněné, nezanechali jsme operací,“ řekla Mostowská agentuře AP.
Do povstání proti německé okupaci se ve Varšavě zapojilo 40 000-45 000 lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa). Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Měli asi jen 2500 pistolí, 1475 pušek, 420 samopalů a 94 lehkých a 20 těžkých kulometů. Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, třebaže ta se již nacházela u Varšavy. Akce odporu tak skončila pro Poláky tragicky. Po 63 dnech byla potlačena a během bojů v ulicích města a při německých náletech přišlo o život kolem 20 000 povstalců a 180 000 civilistů. Půl milionu Varšavanů muselo opustit své domovy. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí.
Podle varšavské radnice žije v Polsku a v zahraničí ještě asi 1800 někdejších povstalců, ale řady těchto devadesátníků se tenčí skoro každý týden, poznamenal list Gazeta Wyborcza.
