Začínají Vánoce poznamenané epidemií koronaviru

Je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si dnes připomínají blížící se narození Ježíše Krista, lidé se večer scházejí u slavnostní večeře a děti se těší na Ježíška, který jim nadělí pod vánoční stromeček dárky. Letošní Vánoce, stejně jako předcházející advent, jsou ale výrazně poznamenané epidemií koronaviru a řadou omezení, která mají šíření viru zpomalit.

V Česku se v posledních dnech znovu zhoršuje epidemická situace, od neděle 27. prosince se nynější opatření ještě zpřísní, aby odpovídala pátému, nejvyššímu stupni protiepidemického systému PES.

Koronavirové restrikce se dotknou i tradičních půlnočních mší, na nichž se dříve potkávali věřící i lidé, kteří do kostela běžně nechodí. Vláda pro jejich účastníky sice udělila výjimku z nočního zákazu vycházení, kostel se smí nicméně zaplnit jen na 20 procent své kapacity. Většina farností bude bohoslužby vysílat on-line, někde začátek posunuly na dřívější hodinu. Uskuteční se například půlnoční mše v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Přijít mohou na ní jen lidé, kteří si předem vyzvedli vstupenky.

Kvůli obavám z šíření nemoci covid-19 i platným nařízením řada domácností tento rok zřejmě zruší nebo výrazně omezí tradiční setkání široké rodiny u štědrovečerní večeře či návštěvy na následující sváteční dny. Zavřené zůstávají restaurace, hotely a penziony, památky i muzea, zoologické a botanické zahrady, bazény, vnitřní sportoviště a další místa, kde lidé jindy běžně trávili vánoční prázdniny. Od neděle se zastaví i lyžařské vleky a lanovky. Také cestování do zahraničí je komplikované a většinou podmíněné negativním testem nebo povinnou karanténou. Setkávání lidí mimo vlastní domácnost je nyní omezeno na maximálně šest lidí, od neděle už jen dvou.

Oslavy Vánoc mají původ v dobách před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dnešní podoba Vánoc je relativně nová. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.

Štědrý den je nyní spojen se zdobením stromečku, slavnostní večeří a dárky. Taková podoba Štědrého dne se podle historiků začala v Česku objevovat až v 19. století. Předtím měli k večeři rybu hlavně bohatší lidé, postním jídlem chudších byli třeba šneci. Jedl se také čerstvý chléb, obilné kaše nebo luštěninová polévka. Na štědrovečerním stole na vesnici ale nesměla chybět aspoň troška od všeho, co hospodářství dalo, aby se urodilo i příště.

I dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, víc se ale rozšířily až v dalším století.

Štědrý den je v křesťanské tradici vyvrcholením adventu a v minulosti končíval většinou návštěvou kostela a půlnoční mší. V lidové tradici byl také dobou věštění a rituálů, které měly lidi ochránit před vším zlým.