OBRAZEM: Bitva o Stalina. Na Letné mělo vyrůst Muzeum nesvobody, okolí metronomu se ale propadá
Muzeum nesvobody?
NOVÉ
9
V Praze se v posledních dnech a týdnech rozhořel spor o budoucnost takzvaného Stalina na Letné. Spojené síly pro Prahu a ODS chtěly v prostorách vybudovat muzeum nesvobody. Zásadně proti však byla Praha sobě. Kritici však uskupení kolem Jana Čižinského vyčítali, že jen protežuje nočního starostu Jana Šterna, který se podílel na provozu kulturního centra. Čižinský však argumentoval především rozbitím klidové zóny. Nakonec však dal všem plánům prozatimní stopku radní Jan Chabr, který zveřejnil posudek, že se prostory rozpadají.
Hlavní město musí kvůli hrozícímu zřícení do pěti dnů uzavřít přístup do okolí metronomu na Letné, které je zároveň střechou podzemí bývalého Stalinova pomníku. Rozhodl o tom stavební úřad Prahy 7 na základě statického posudku stavby dodaného magistrátem. Město plánuje střechu podzemní stavby provizorně podepřít, poté by se měl přístup na vyhlídku obnovit. Do konce roku má vzniknout podrobný posudek.
Stavbu vlastní město, ale o postupu v podobných případech rozhoduje místní stavební úřad. Ten si od magistrátu vyžádal předběžný statický posudek, který obdržel začátkem tohoto týdne. Podle posudku jsou některé části střechy v důsledku dlouhodobého zatékání ve špatném stavu a v případě zatížení například větší skupinou lidí by se mohly zřítit. Pracovníci úřadu stavbu na místě prověřili a rozhodli o nutnosti ji zabezpečit.
Posudek navrhl provizorní podepření poškozených částí střech, což podle vyjádření radního Prahy Jana Chabra (TOP 09) potrvá týdny. Než bude provizorium hotové, město musí uzavřít pro veřejnost tisíc metrů čtverečních kolem metronomu, které tvoří střechu stavby. Podle posudku je odhad nákladů na podepření sedm milionů korun.
To, co magistrát s podzemím pomníku v dlouhodobém horizontu provede, však zatím není jasné. Vedení města o tom podle Chabra bude jednat. V minulosti se zvažovalo vybudovat tam kulturní prostory, Praha 7 v čele s Janem Čižinským i odbory magistrátu se však podle radního staví proti záměrům, které by mohly znamenat větší dopravu v klidové zóně letenských sadů. Kompletní oprava podzemí by podle radního vyšla na stovky milionů korun.
„ODS evidentně pokračuje ve své snaze co nejvíc věcí v Praze zničit. Letná je unikátní místo, park, který slouží k odpočinku Pražanům a my jej nehodláme poškodit dopravou a turisty mířícími do muzea. Dokud na to budu mít vliv, Letná zůstane Pražanům. Muzeum tam navíc není možné ani technicky vybudovat. Pro muzeum totality se nabízí v Praze spousta volných objektů, například budova Borůvkova sanatoria, kde zemřeli Jan Palach a Josef Toufar. Není nutné ničit jedno z posledních klidných útočišť, která Pražané v rušné metropoli mají,“ napsal Čižinský na Facebook.
Klidná hipsterská lokalita?
Minulé vedení Prahy plánovalo v podzemí vybudovat galerii, což to nynější zamítlo. Zástupci Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) po volbách navrhovali vybudovat v něm muzeum totalitních režimů. Ani tento záměr město neschválilo, nelíbil se zejména zástupcům Prahy Sobě, jejímž lídrem je starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Podzemí památníku nyní využívá jako zázemí společnost Containall, které kolem pomníku pořádá kulturní akce a nabízí občerstvení. Ve vedení společnosti je Jan Štern, který zároveň zastává funkci nočního starosty.
Chabr si však nemyslí, že by Praha sobě byla proti jinému využití prostoru právě kvůli Šternovi. „Úplně objektivně si nemyslím, že by Praha sobě tak vehementně stála za panem Šternem. Já si spíš myslím, že oni tam chtějí mít zkrátka nějakou takovouhle klidnou hipsterskou lokalitu, než že by se z toho stalo muzeum,“ uvedl pro Echo24.
„Měla by se o tom spíše vést diskuze, než aby pan Čižinský řekl, že to má být takhle nebo takhle. Chápu tu argumentaci panem Šternem, že když se na to místě vlastně ani nesmí prodávat alkohol do nějakého řádu a fotky z toho zázemí ukazují, jak je plné alkoholu,“ dodal.
Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl na Letné po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku lidově přezdívaného „fronta na maso“ rozhodli až začátkem 60. let.
Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.
