Lavina ledu a kamení zasypala 70 tisíc lidí. Mezi nimi i 14 Čechoslováků

Lavina ledu a kamení zasypala 70 tisíc lidí. Mezi nimi i 14 Čechoslováků
Svět

ZEMĚTŘESENÍ V HUASCARÁNU

Echo24

Životy asi 70 000 lidí, včetně 13 československých horolezců a českého fotografa Viléma Heckela, si 31. května 1970 vyžádalo zemětřesení v Peru. Otřesy o síle 7,9 stupně Richterovy škály trvaly necelou minutu, ale z hory Huascarán uvolnily mohutnou lavinu ledu, zeminy a kamení, která se valila do údolí rychlostí až 280 kilometrů za hodinu. Zastavila se po 16 kilometrech poté, co pohřbila město Yungay a několik vesnic. Část laviny zasypala i tábor horolezců, kteří se chystali zdolat čtvrtou nejvyšší horu Jižní Ameriky.

Tragédie postihla na tři miliony lidí, z nichž přes 70.000 (dle některých zdrojů až 100 000) zahynulo. Poničena byla oblast peruánského pobřeží zhruba o rozloze 250 000 kilometrů čtverečních. Značně poškozena byla i Panamerická dálnice, spojující americké kontinenty od Aljašky po Patagonii, což ještě více ztížilo pomoc postižené oblasti.

Mohutný horský masiv Huascarán se dvěma štíty se otřásl 31. května 1970 krátce před půl čtvrtou odpoledne místního času. Epicentrum zemětřesení se nacházelo v Tichém oceánu zhruba u města Chimbote. Otřesy trvaly 45 sekund. Na hoře Huascarán se v v délce dvou kilometrů uvolnila až 60 metrů silná vrcholová vrstva sněhu a ledu, která se valila do údolí a začala vytvářet smrtonosný kužel bahna, ledu a kamení. Hlavní proud pohřbil obec Ranrahirca, v níž zahynulo 2000 obyvatel již osm let předtím při zemětřesení v roce 1962.

Část laviny přelétla přes sto metrů vysoký horský hřeben a zcela pohřbila městečko Yungay. Z jeho 25.000 obyvatel přežila asi desetina – ti, kteří vyběhli na hřbitov (bývalá předincká pevnost), děti, které na druhém návrší sledovali představení v cirkuse, a asi 300 lidí na stadionu. Z mapy zmizela i řada vesnic v okolí, zničena byla z 90 procent například města Chimbote, Huaraz či Casma.

Zesnulí Čechoslováci

Československo tehdy přišlo v Peru o svou elitu horolezectví: Arnošt Černík, Milan Černý, Jiří Jech, Jaroslav Krecbach (ve 24 letech nejmladší člen výpravy), Miloš Matras, Ladislav Majsner, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban. Ve výpravě byli i fotograf Vilém Heckel, který byl ve svých 52 letech nejstarším členem výpravy, a akademický sochař Valerián Karoušek.

Přitom skupina horolezců původně zamýšlela zdolat nejvyšší vrchol severoamerického kontinentu Mount McKinley. Tento záměr jim ale překazil nástup normalizace v Československu a šéf ČSTV, podle něhož „nebylo vhodné cestovat na území USA“. Příprava však byla v plném proudu, a tak po navázání kontaktů s peruánskými alpinisty padlo ve svém důsledků fatální rozhodnutí: dobýt nejvyšší vrchol peruánských And Huascarán a další hory v oblasti.

Foto: Echo24.cz

Z původně šestnáctičlenného týmu vypadl jeden kvůli problémům s komunistickými úřady ohledně výjezdní doložky. Základní tábor vybudovala expedice 13. května ve výšce 3850 metrů nad mořem na idylické místě mezi jezírky v údolí mezi severní stěnou Huascaránu (6768 metrů) a vrcholem Huandoy (6395 metrů). Prvovýstup jižní stěnou Huandoye byl dalším cílem expedice.

Neštěstí postihlo výpravu už několik dní před zemětřesením. Při jedné z aklimatizačních túr uklouzl na mokré skále jeden z nejlepších horolezců výpravy Ivan Bortel a po pádu zemřel. V tomto místě a na místě tábora postavili později Peruánci expedici památník.

V Čechách vzpomínají na tuto výpravu každý rok při lyžařském závodu Jizerská padesátka, který od roku 1971 nese přídomek Memoriál Expedice Peru ‚70. K 50. výročí tragédie vydala jablonecká Česká mincovna limitovanou edici medaile podle návrhu akademického sochaře Jiřího Dostála, kterou dostali účastníci 53. ročníku Jizerské padesátky.

 

Související články