1 Zákaz Telegramu v Rusku

Zakladatel nejoblíbenější ruské sítě dostal do ulic tisíce lidí

Témata: ,

Poslední dubnový den se nad moskevskou Sacharovovou třídou vznášely tisíce papírových vlaštovek. Na znamení protestu je do vzduchu posílali převážně mladí lidé, kteří vyšli do ulic protestovat proti snahám ruských úřadů zablokovat v Rusku bezkonkurenčně nejpopulárnější messenger Telegram. Ten vlaštovku používá coby svou firemní značku.

Telegram je v Rusku mimo zákon už více než měsíc. Ale ruským cenzorům se doposud nepodařilo dostat jej pod kontrolu. Zato z papírové vlaštovky se za tu dobu stal bezmála symbol boje za svobodu slova. A charismatický čtyřiatřicetiletý majitel Telegramu Pavel Durov si poprvé vyzkoušel roli opozičního aktivisty. Na demonstraci, kterou osobně svolal, přišlo deset tisíc lidí, což je na moskevské poměry mnoho. A i když sám Durov na demonstraci dorazit nemohl a sledoval ji ze svého dubajského exilu, demonstranti dali jasně najevo, že hrdinou dne je pro ně právě on.

V té době už mezi zakladatelem Telegramu a ruským Úřadem pro kontrolu médií zuřila skutečná bitva. K protestním akcím v režimu „off-line“ začal Durov vyzývat poté, co se ruský cenzorský úřad pokusil zablokovat Telegramem využívané IP adresy. Důvod? Durov s odvoláním na ruskou ústavu zaručující listovní tajemství odmítl tajné policii FSB poskytnout „klíče“, s jejichž pomocí by mohla dekódovat korespondenci uživatelů Telegramu.

Již v den zablokování messengeru se do boje o Telegram pustila ta nejaktivnější a nejviditelnější buňka ruského pouličního protestního hnutí. Na Lubjanku, budovu ruské tajné policie FSB, zaútočilo barevnými papírovými vlaštovkami několik desítek lidí, mezi nimi i členka skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová.

O týden později už protestní vlaštovky z oken svých bytů házely tisíce lidí. Durov, pravda, v té době ještě dával najevo určitou opatrnost: účastníky akce například nabádal, aby po sobě vlaštovky z ulic zase uklidili. Ale s demonstrací na Sacharovově třídě, na niž přišel mimo jiné i nepopulárnější opoziční politik Alexej Navalnyj, už padly všechny zábrany a protest nabyl jasně politického charakteru.

Boj o Telegram má v sobě od počátku přirozený patos a přitažlivost. Oblíbená sociální síť je dokonale nezávislá: není svázaná komercí (Durov se na ní doposud záměrně nesnažil vydělávat), uniká státnímu dohledu i všemocným korporacím a pro mladší generaci symbolizuje to Rusko, ve kterém by chtěli žít: svobodné, otevřené a moderní. Ale sympatie si nyní Pavel Durov získává hlavně tím, že se mu už více než měsíc daří blokádě cenzurního úřadu úspěšně čelit. Nejen pro uživatele Telegramu je skutečným potěšením sledovat, jak bezradný je najednou jindy tak suverénní a arogantní režim tváří v tvář jednomu principiálnímu a odvážnému podnikateli.

Abychom pochopili, jak mohl zdánlivě apolitický majitel Telegramu během pár dní přimknout k reálnému protestnímu hnutí, je třeba vrátit se o trochu zpět v čase. Verdikt o zablokování Telegramu je totiž vyvrcholením dlouhé řady neshod, jež po léta panovaly mezi Pavlem Durovem a ruskými úřady. K historicky prvnímu karambolu došlo již v roce 2011, kdy se v Rusku v souvislosti se zfalšovanými parlamentními volbami a Putinovou prezidentskou „rošádou“ v Rusku rozjelo spontánní protestní hnutí. Jeho iniciátoři tehdy svolávali demonstrace především s pomocí nejoblíbenější ruské sociální sítě VKontaktě, kterou v roce 2006 založil právě Durov. Síť už v té době měla za sebou pět let úspěšné existence: 130 milionů zaregistrovaných uživatelů ji řadilo na první místo v Rusku a mezi největší sociální sítě v Evropě.

Na žádost FSB o zablokování několika diskusních skupin sítě VKontaktě, přes něž se tehdy demonstrace svolávaly, Durov odpověděl vyzývavě a v duchu doby. Na své stránce zveřejnil fotografii psa s vyplazeným jazykem a komentářem: „Oficiální odpověď tajným službám na žádost o zablokování diskusních skupin.“

V následujících letech se pak politický tlak na sociální síť VKontaktě začal stupňovat. Sám Durov později uvedl, že majoritními akcionáři společnosti se stali lidé loajální k vládě a silovým strukturám. Pod polickým tlakem se nakonec v dubnu roku 2014 rozhodl svůj podíl ve společnosti prodat a rozjet nový projekt: messenger Telegram, který od počátku zaručoval uživatelům naprostou anonymitu a nedotknutelnost v osobní komunikaci.

Telegram se rychle ujal. K dnešnímu dni jeho služby využívá 15 milionů Rusů a s více než 200 miliony uživatelů ve světě se řadí mezi sedm největších světových messengerů. V Evropě je dokonce na prvním místě. Principiální dodržování „listovního tajemství“ přitom často hraje podstatnou roli. Například v Íránu, kde je zakázaný Facebook, Instagram a další globální sociální sítě, má Telegram 30 milionů uživatelů. Jeho zásadní role při organizaci protivládních demonstrací na přelomu let 2017/18 byla natolik významná, že se ho íránské vedení před nedávnem také rozhodlo zablokovat. A zatím také neúspěšně.  

Možná právě na základě íránské lekce se rozhodly jednat i ruské tajné služby. V létě 2017 vydali představitelé FSB oficiální prohlášení, v němž se uvádí, že Telegram aktivně využívají členové mezinárodních teroristických organizací. Messenger byl podle nich mimo jiné využit při přípravě teroristického útoku v petrohradském metru v dubnu 2017, při němž zahynulo 15 lidí. Žádost o vydání „klíčů“ k dešifrování obsahu Telegramu tajné služby opřely o tzv. „zákon Jarovovové“, který od roku 2016 v rámci prevence teroristických útoků mimo jiné ukládá zakódovaným messengerům zpřístupňovat tajné službě FSB veškerou komunikaci mezi uživateli.

Následovalo Durovovo rázné odmítnutí. Požadavky FSB podle něj porušují 23. článek ruské ústavy, která každému jednotlivci zaručuje právo na tajemství korespondence, telefonních rozhovorů, poštovních, telegrafních a další sdělení.

„Snaha FSB získat přístup k osobní korespondenci je pokusem rozšířit svůj vliv na úkor ústavních práv občanů,“ uvedl v odpovědi ruské tajné policii Durov.

Poměrně zásadní je v tomto kontextu také jedna technická okolnost: žádné klíče pro dešifrování, které FSB po Durovovi požaduje, ve skutečnosti neexistují. Aplikace Telegramu je naprogramovaná tak, že zvláštní algoritmus přiděluje každé jednotlivé zprávě unikátní šifru ve chvíli, kdy ji uživatel posílá. Neexistuje tudíž žádný nástroj, který by dokázal zprávy zpětně dešifrovat.

V posledních měsících šlo všechno ráz na ráz: žaloba ze strany FSB, rozsudek, pokuta 800 tisíc rublů a varování, že bude Telegram zablokován. A 16. dubna další soudní přelíčení, které trvalo necelé dvě hodiny a umožnilo cenzurnímu úřadu přistoupit k okamžitému zablokování messengeru.

Vývoj posledních týdnů však ukazuje, že tým Pavla Durova byl na útok připravený lépe, než úředníci Roskomnadzoru očekávali.

Ve chvíli, kdy začaly úřady blokovat Telgramem využívané IP adresy se ukázalo, že uživatelé, jimž byla adresa zablokována, jsou automaticky a v reálném čase přesměrováni na adresu náhradní, která se zpravidla nachází na takzvaných cloudových neboli vzdálených serverech. Ty přitom se samotným Telegramem nemají nic společného.

V souboji s Telegramem tak Roskomnadzor musí čelit hned dvěma těžko řešitelným technických problémům. Jednak musí blokovat stále nové a nové IP adresy, na které uživatele automaticky přehlašuje týmem Telegramu vyvinutý zvláštní algoritmus. Je to jako hra na kočku a na myš, v níž je ale myš vždy o krok napřed. Ne náhodou přirovnávají ironické posty obránců Telegramu situaci posledních týdnů k sovětskému animovanému seriálu Jen počkej zajíci!, kde neohrabaný cenzorský úřad vystupuje jako vlk, kdežto hbitý Telegram jako zajíc, který mu neustále uniká.

Druhá potíž, jíž Roskomnadzor čelí, je daleko závažnější. Blokovat jednotlivé adresy na vzdálených serverech, které poskytují Telegramu útočiště, je totiž technicky nemožné. A cenzorům tak nezbývá než zablokovat celý server včetně dalších adres, které jsou k němu připojené. Důsledek je pro ruský internet katastrofální: za poslední měsíc bylo tímto způsobem naslepo zablokováno více než 20 milionů IP adres. Roskomnadzor tak nezákonně paralyzoval práci stovek aplikací, služeb a systémů – přestaly fungovat elektronické prodeje lístků v kinech, internetové obchody, platební a dopravní systémy, digitálně řízené zdravotnické služby, a dokonce i některé služby samotného Roskomnadzoru, který je za blokádu zodpovědný. Kdežto Telegram podle průběžných zpráv funguje bez problémů a vzhledem k humbuku, jenž se kolem něj strhl, mu uživatelů jenom přibývá.

Zatímco cenzoři neobratně střílejí do vlastních řad a marně si lámou hlavu, jak se Telegramu dostat na kobylku, aféra už dávno opustila virtuální vody ruského internetu a stala se celospolečenskou záležitostí. Zjednodušeně řečeno proti sobě postavila současný režim a tu část společnosti, pro niž je nepřijatelná izolace, do které Putin zemi zahání svým autistickým jednáním. Patnáct milionů rozhořčených uživatelů Telegramu samozřejmě ještě zdaleka nelze nazvat politickou opozicí. A ani Pavel Durov ještě není politikem, třebaže úspěšným svoláním demonstrace se tímto směrem vydal a jeho principiální postoj v sobě politický potenciál skrývá.

Sám Durov se sice na konci minulého roku přestěhoval z Moskvy do Dubaje. Nicméně generace svázaná s Telegramem zatím jeho fyzickou nepřítomnost nepociťuje jako zásadní problém. Naopak. To, že dokáže Rusko „ostřelovat“ v čistě virtuálním prostoru, pro ni má dokonce určité kouzlo. A Durov má zase jistotou, že nedopadne jako Chodorkovskij. Zároveň je ale jasné, že pokud by to s politikou myslel vážně, musel by se do Ruska, volky nevolky, vrátit. Bez podstoupení rizika a přijetí reálné odpovědnosti by jako opoziční politik nemohl získat legitimitu.

O možné politizaci aféry leccos napovídají také kroky Pavla Durova v právní oblasti. Když soud v říjnu minulého roku Telegram pokutoval za odmítnutí poskytnout tajným službám „klíč“ ke konfidenciální komunikaci svých uživatelů, Pavel Durov se rozhodl FSB zažalovat pro porušování ústavy. Své zastupování v případu svěřil právníkům z lidskoprávní organizace Agora, která k dnešnímu dni mimo jiné zastupuje značnou část ruských politických vězňů a řadu let se také zabývá systematickou obranou svobody ruského internetu.

„Monitorujeme situaci na ruském internetu a zastupujeme řadu blogerů obviněných za své výroky z pomluvy nebo extremismu. Svobodný internet je pro nás jednou z priorit,“ říká šéf Agory Pavel Čikov. Případ Telegramu považuje za globální případ, v němž jde o obranu práva na anonymitu a zamezení snahám tajných služeb porušovat konfidenciálnost korespondence.

„Doposud byl v této věci nejdůležitějším případ FBR vs. Apple, který skončil ve prospěch Applu a nyní ho vystřídal případ FSB vs. Telegram. Pokud soud nedá Telegramu za pravdu, bude to velký proces, který způsobí velký rozruch, zásadní mezinárodní případ týkající se práva na listovní tajemství na internetu,“ domnívá se Pavel Čikov.

Den po prvních pokusech zablokovat Telegram spustila Agora také krizovou linku pro všechny provozovatele webových stránek a servisů, kteří byli poškozeni zmíněným „kobercovým bombardováním“ serverů používaných Telegramem. Jen první den blokády se na Agoru obrátila více než stovka byznysmenů, které ruský cenzurní úřad poškodil svým neprofesionálním jednáním.

Ale státní cenzoři mají ještě jeden, daleko závažnější problém. Většina vzdálených serverů, na které Telegram své uživatele přehlašuje, totiž patří silné čtyřce přezdívané GAFA: Google, Apple, Facebook a Amazon. A také Microsoftu. Aby ruské úřady dosáhly reálného zablokování Telegramu, muselo by být Rusko de facto odpojeno od světového internetu. To si ovšem dobře uvědomují i obránci Telegramu, kteří se snaží velké globální hráče přetáhnout na svou stranu. Na Google, Amazon, Microsoft a Apple se minulý týden v otevřeném dopise obrátily lidskoprávní organizace z třinácti zemí světa a požádaly je, aby útok na ruský internet odsoudily. Blokování Telegramu nazvaly útokem ruského vedení na svobodu projevu.

Úřad pro kontrolu médií se naopak snaží velké americké společnosti přesvědčit, aby přestaly Pavlu Durovovi poskytovat své vzdálené „cloudové“ služby a nenabízely Telegram ve svých on-line obchodech. Nicméně na Apple Store a Google Play je aplikace Telegramu stále přístupná a světoví giganti si evidentně dávají načas. Ruští úředníci, kteří v tom samozřejmě vidí politické důvody, kontrují výhrůžkami. Předseda Roskomnadzoru Alexandr Žarov už se mezi řečí stačil zmínit, že Facebook porušuje ruské zákony o ochraně osobních údajů a může být do konce roku 2018 zablokován.

Budoucnost Telegramu a ruského internetu tak do značné míry závisí na tom, zda se světoví lídři IT průmyslu podřídí vydírání ze strany ruských úředníků. Pokud přijdou globální giganti se společnou jasnou odpovědí, která se postaví za práva uživatelů ruského internetu, zkomplikují život ruské cenzuře která bude mít jen dvě možnosti: odříznout Rusko od světového internetu, nebo časem ustoupit Pavlu Druovovi a ukončit blokádu Telegramu.

Neméně důležité však bude i to, jakou vytrvalost projeví sám Pavel Durov a ta část ruské společnosti, která se s ním solidarizuje. Zakladatel Telegramu dal na své stránce VKontaktě jasně najevo, že jen tak necouvne. „Pokusy zablokovat Telegram na území Ruska pokračují. Často se mě ptají, zda je možný nějaký kompromis. Velmi o tom pochybuji.“ Za Durovovou sympatickou principiálností a umanutostí začíná prosvítat politická ambice. Ostatně, nebylo by to žádné překvapení. V Rusku změny zpravidla přicházejí z té nejméně očekávané strany.

Z nového čísla Sire Karle, je tu další náš krajan. S filozofem a estetikem Tomášem Kulkou nejen o Izraeli

Echo týdne: Chemnitz, zbrojní dodávky a berlínská zeď ● Kauza: Zeď proti nepřátelům demokracie ● Salon: Média jako nepřítel lidu ●
Rozhovor s antropologem Radanem Haluzíkem: Proč jdou chlapi do války

Splněný sen Mattea Salviniho Novou hvězdou italské politiky je excentrik z Milána
Wanderlust: poutník na cestě za rozkoší V čem bylo umění 19. století nepřekonatelné

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.