Česko drtí jedna z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Brzy můžeme být premianty

KRIZE VYSOKÝCH CEN

Česko drtí jedna z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Brzy můžeme být premianty
Cena elektřiny v Česku je ve srovnání s Evropou nadprůměrná. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Markéta Malá

Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom dokonce úplně nejhůř. Důvodem je především to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem. Významně je pohání také překotná zelená politika a regulace v čele s vysokými platbami za emisní povolenky.

Jak ukazují data z Indexu cen energií pro domácnosti, nejdražší elektřinu měly v červenci v Londýně (přes 63 centů za kWh) a Kodani (přes 53 centů za kWh). Následuje Řím, Amsterdam a na pátém místě Praha, kde stojí kWh elektřiny téměř 41 centů, tedy více než 10 korun. Naopak nejnižší ceny platili lidé v Kyjevě, Bělehradě a Budapešti, kde to bylo necelých 10 centů za kWh.

Platí navíc, že v hlavních městech střední a východní Evropy mají ceny tendenci být nižší, než je průměr. Ten je pro celou Evropu přes 27 centů za kWh, pro země EU pak necelých 29 centů. Právě Praha, Riga a Tallin jsou však nad průměrem. Vysoké ceny elektřiny jsou tedy významným důvodem, proč mají tři pobaltské státy a Česko nejvyšší míru inflace v EU.

Srovnání červencových cen elektřiny v jednotlivých hlavních městech.
Srovnání červencových cen elektřiny v jednotlivých hlavních městech. Foto: Household Energy Price Index

Podle květnových údajů obsažených zprávě Evropské komise, měli Pražané šestou nejdražší šestou nejdražší elektřinu v Evropě. Jedna kWh je v květnu stála zhruba 40 centů. Ve srovnání s červencem jde tedy ještě o další nárůst.

Obrovský nárůst cen elektřiny i plynu zvyšuje tlak na českou vládu, aby dopady na obyvatele i podniky tlumila. Tuzemské domácnosti zatím čekají na vládní úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda na konci srpna. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Stejně tak je v plánu odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což činí 599 korun za každou spotřebovanou MWh. Dohromady by na toto opatření měla za letošní i příští rok padnout částka 66 miliard.

Ve hře jsou však i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit právě úsporný tarif. Více jsme psali zde. 

Některé evropské státy se snaží své obyvatele před energetickou drahotou často tvrdými systémovějšími zásahy. Mnoho vlád rodinám dopřálo plošně velmi štědré jednorázové příspěvky. To ale silně prohloubilo jejich zadlužení a daňoví poplatníci si dříve či později pomoc budou muset zpětně zaplatit třeba vyššími daněmi. Jinde se rozhodli pro systémová opatření a ceny elektřiny zastropovali na mnohem nižší ceně, než je aktuální na trhu.

Ve Francii rozhodl prezident Emmanuel Macron o zastropování ceny elektřiny na 46 eurech za MWh. Na spotovém trhu přitom aktuálně dosahuje cena více než 420 eur za MWh. Tím na sebe strhl žaloby minoritních akcionářů největší tamější energetické společnosti EDF, v níž stát vlastní 84 procent. Vláda však plánuje co nejrychlejší převzetí společnosti pod plnou státní kontrolu, vykoupit zbylý podíl plánuje ještě do konce roku a investoři k tomu dostanou velmi výhodnou prémii.

Podobně ceny zastropovalo i Slovensko. Tam vláda vlastní ve Slovenských elektrárnách pouze 34procentní podíl. Akcionářům vyhrožovala už dříve uvalením speciální daně. Ti nakonec přistoupili raději na to, že se bude elektřina po dobu dvou let fixovat na 61 eurech za MWh, protože to pro ně bylo výhodnější než zdanění. Ve Slovenských elektrárnách jsou však pouze dva akcionáři, italská společnost Enel a EPH Daniela Křetínského.

Také Maďaři ceny elektřinu a plynu dlouhodobě zastropují, cena je pevně stanovena legislativou, což má obyvatele chránit před spotovými vysokými cenami. Stejně tak v červenci vláda rozhodla o zákazu vývozu zdrojů energie. Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Domácnostem, které k vytápění používají uhlí, také vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 500 korun).

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie, za celkem asi 1,7 miliardy eur (41,5 miliardy korun). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 korun).