Forejt: Šít státní pohřeb někomu na míru je chyba, jednání vlády bez rodiny nerozumím
ÚMRTÍ KARLA GOTTA
AKTUALIZOVÁNO
1
Jednání vlády, jež se vyslovila pro uspořádání státního pohřbu zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi, zaskočilo bývalého dlouholetého šéfa odboru protokolu prezidentské kanceláře Jindřicha Forejta. Pokud vláda rozhodne o státním pohřbu a o hodinu později přijde informace, že rodina zatím neví, jestli to přijme, tomu vůbec nerozumím, řekl deníku Echo24. Forejt odmítá hodnotit, komu se má pocty dostat, je však podle něj chyba „šít“ státní pohřeb na míru jednomu člověku.
Vláda jednala na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) a rozhodla o státním pohřbu, v jehož den bude zároveň vyhlášen státní smutek. Vše je podmíněno tím, že musí svůj souhlas dodat zpěvákova rodina. „Vláda sama nemůže rozhodnout o konání státního pohřbu, to je špatné pochopení procedury,“ řekl Jindřich Forejt deníku Echo24 s tím, že vláda může maximálně přijmout vládní usnesení o státním smutku a o provedení technikálií státního pohřbu. „Na státním pohřbu se musí shodnout prezident republiky s předsedou vlády, s předsedou senátu a sněmovny a pochopitelně především s rodinou,“ dodal.
Bývalý protokolář Hradu nerozumí postupu, při němž vláda vyhlásí státní pohřeb, aniž by měla souhlas rodiny. „Protože jako ten, kdo měl na starost státní pohřeb Václava Havla, bych v životě nepřipustil, aby vznikla jakákoliv tisková nebo jiná zpráva, která by činila rozhodnutí státu v této výsostné nejvyšší věci, a přitom to nebylo zkonzultováno s rodinou,“ řekl Jindřich Forejt. Například se neví, jestli neexistují nějaká přání Karla Gotta, která mohou do situace zasáhnout, dodal.
Čtěte také: Vláda schválila státní pohřeb pro Gotta ve svatovítské katedrále. Rozhodne zpěvákova rodina
Stejně tak mu chybí konsenzus nejvyšších ústavních činitelů, který předcházel zatím poslednímu státnímu pohřbu – Václava Havla. „Odpoledne se sešli prezident republiky, předseda senátu Milan Štěch, předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, tehdejší předseda vlády Petr Nečas, tam se řeklo, co to je státní pohřeb a po dohodě těchto činitelů byla kontaktována – zatím bez vědomí nebo zapojení veřejnosti – paní Havlová,“ řekl Jindřich Forejt s tím, že jí bylo vše předloženo a vše bylo součástí následného výstupu. „Teď mi to připadá, že je to naopak,“ dodal.
Pohřeb na míru jedné osobě je chyba, říká Forejt
V době pohřbu Václava Havla neexistoval manuál, který by určoval, jak má státní pohřeb vypadat, vysvětluje dále Forejt. Každý byl podle něj úplně jiný, protože byl šitý na míru jedné osobě. On se podle svých slov snažil proto o státní pohřeb, který nebude šitý pouze na osobu Václava Havla, ale na Českou republiku. „Státní pohřeb má být z definice protokolárně a ceremoniálně nejvyšší úroveň poskytnutí poct ze strany státu. Pokud toto budete aplikovat na míru jedné osobě, tak se dostanete do situace, že budete muset každý státní pohřeb dělat jinak. Něco zůstane stejné a něco ne, a to je chyba. Má to být naopak,“ řekl.
„Ty státní pocty, které v sobě mají zahrnovat odkaz na historii, tradici, má tam být hlavně klíč.“ Je to podle něj řada ceremonií, která zahrnuje vojenský i složitý historický aspekt, který se nese od dob prvních českých králů po současnost. „Pokud z toho vyberete jenom něco, tak budete dělat státní pohřeb na míru jedné osobě. V tom se ztrácí ta státní symbolika, v tom se ztrácí to, co by ten státní protokol v této chvíli a v tomto případě měl naopak chránit jako něco, co je nedotknutelné,“ řekl s tím, že například Margaret Thatcherová či Winston Churchill neměli státní pohřeb, protože tento institut v Británii patří jen králům.
Vidina, že generalita této země jde za Karlem Gottem, není obrázek, který by si automaticky vybavil. „Představte si, že jste dnes velvyslancem jakékoliv země v Praze. Dostanete zprávu, že Česká republika, že vláda odsouhlasila státní pohřeb,“ řekl Jindřich Forejt s tím, že přijde otázka, zda se očekává delegace a na jaké úrovni. „Protokolární pravidla většinou jsou flexibilní, jinak by to nepřežilo, musí reagovat na ducha doby, nějakou poptávku, ale ta poptávka ten protokol nesmí ničit,“ řekl.
Čtěte také: Karel Gott patří mezi pět nejprodávanějších interpretů německé hudby v historii
Výrok premiéra o pohřbu v katedrále svatého Víta Jindřicha Forejta zaskočil. Při přípravě státního pohřbu Václava Havla se prý v dokumentech slovu katedrála vyhnul. „Kdybych ho tam napsal, mohl bych být obviněn z toho, že jako státní úředník zasahuji nepřípustně do občanských práv a svobod toho, kdo zemřel, protože budu automaticky predikovat, že je ten člověk katolík,“ objasňuje s tím, že možných forem pohřbu je celá řada a nelze vycházet pouze z toho, že to tak bylo při posledním státním pohřbu.
Státní pohřeb se v historii týkal hlavně politiků
V tuzemsku byly státní pohřby vyhrazeny převážně politikům. Státní rozloučení měl například 21. září 1937 první prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Státní pohřby měli také Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957) a Ludvík Svoboda (1979). Zatím poslední osobností, která měla státní pohřeb, byl 23. prosince 2011 exprezident Václav Havel.
Havlův pohřeb v katedrále byl první podobnou akcí od roku 1875, kdy se zde konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým Ferdinandem I. Dobrotivým.
Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.
