„Jsou to jiné druhy nevědění,“ hájila se Válková. O Urválkovi věděla i nevěděla v jedné větě
KAUZA URVÁLEK
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) obhajovala v České televizi svou práci na článku, pod nímž je podepsaná spolu s justičním vrahem Josefem Urválkem, poněkud rozporuplnými formulacemi. Například věděla, že byl rudý prokurátor Urválek „nějak zapojený do procesů 50. let“, ale zároveň ho, podle svých slov, vlastně vůbec neznala. Bývalá ministryně spravedlnosti to nazvala „jiným druhem nevědění“. Poté oznámila, že nominaci na ombudsmanku od prezidenta Miloše Zemana odmítne.
Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku ze 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. To, že by spolupracovala s Urválkem vědomě vytrvale odmítá, pod hotový text se měl pouze podepsat. „Já jsem nespolupracovala, jak tady bylo řečeno, s panem doktorem Urválkem. On v tom ústavu, a to jsem zjistila až teď dodatečně, byl delší dobu, než jsem myslela, ale já ho tam potkala několikrát, on se podepsal na text mého příspěvku,“ vysvětlovala v pátek pozdě večer v pořadu Události, komentáře Válková, jak vzniklo spoluautorství Josefa Urválka. Ještě den předtím přitom Válková v rozhovoru pro iRozhlas nezpochybnila, že text sepsala s Urválkem.
Čtěte také: Válková odmítne nominaci na ombudsmanku, bude o tom mluvit se Zemanem
Helena Válková se původně hájila i tím, že nevěděla jak o zneužívání takzvaného ochranného dohledu proti disidentům, tak o minulosti Josefa Urválka. V televizi to ale označila za zjednodušení. „Jsou to jiné druhy nevědění. Já věděla, že Urválek byl člověk, který byl nějak zapletený do procesů v 50. letech, ale vůbec jsem ho neznala,“ řekla Helena Válková.
Na článek Válkové a Urválka upozornil ve čtvrtek server info.cz, stať popisoval nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.
Bývalý disident Jiří Gruntorád, který byl také hostem Událostí, komentářů, v ČT řekl, že ochranný dohled porušoval nejen práva disidentů, ale lidská práva všech trestaných. „Někdo, kdo by se měl zabývat ochranou lidských práv, a do roku 1989 nevěděl, co jsou to lidská práva, tak tady je ten problém s osobní integritou. Ne v členství v komunistické straně,“ uvedl k tvrzení Válkové o důvodech odmítnutí nominace na ombudsmanku.