„Budete za STAN kandidovat na prezidenta?“ ptá se Babiš předsedy ÚS Rychetského

ZÁSADNÍ ROZHODNUTÍ ÚS

„Budete za STAN kandidovat na prezidenta?“ ptá se Babiš předsedy ÚS Rychetského
Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Foto: Jan Zatorsky / koláž Echo24.cz
Domov

vt Echo24

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby se vyjádřil, zda bude za opoziční hnutí STAN za dva roky kandidovat na funkci prezidenta. Reagoval tím naštvaně na rozhodnutí ÚS zrušit část volebního zákona. Předseda STAN Vít Rakušan ale odmítá tvrzení, že by hnutí nabídlo Rychetskému prezidentskou kandidaturu. „To my neděláme, sorry jako,“ napsal na Twitter. Myšlenky na Pražský hrad později popřel i Rychetský.

„Jsem si vědom, že rozhodnutí soudu musím respektovat a není proti němu žádné obrany. Ale soudu musí být jasné, že v nejtěžším období, kdy celá země trpí pandemií, otřásá důvěrou občanů v náš politický systém,“ uvedl Babiš. Ústavní soud podle něj definitivně ztratil všechny zábrany a snaží se ovlivnit politickou situaci v zemi, což mu absolutně nepřísluší. Rychetský podle Babiše evidentně není nestranným ústavním soudcem.

„Opakovaně mluví o tom, že některé strany by ve sněmovně neměly být, snaží se ze své pozice ovlivňovat aktivně výsledky voleb,“ snažil se vysvětlit premiér svůj postoj k zásadnímu rozhodnutí Ústavního soudu. „Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal s hnutím STAN politickou dohodu o kandidatuře na prezidenta v roce 2023,“ vyzval Babiš předsedu ÚS na mimořádné tiskové konferenci.

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan ale odmítá, že k něčemu takovému vůbec došlo. „STAN prý nabídl prezidentskou kandidaturu panu Rychetskému. To je mentální svět pana premiéra. Kšefty, kšeftíky, něco za něco, uplatit a nabídnout. To my neděláme, sorry jako. Tohle na podzim skončí,“ napsal na Twitter Rakušan. V době prezidentských voleb v roce 2023 by bylo Rychetskému 79 let, z čehož mnozí usuzují, že kandidatura nevypadá příliš pravděpodobně.

Babišův náznak, že Rychetský má politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023, je podle předsedy ÚS scestnou úvahou. Rychetský v minulosti opakovaně prohlásil, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu. Nad rámec stručného prohlášení dostupného na webu soudu se Rychetský nechce dál k Babišovým výrokům vyjadřovat.

Premiér se svými výroky na tiskovce podle Rychetského dopustil dehonestujícího výroku vůči ostatním soudcům ÚS. Nález byl totiž většinovým rozhodnutím patnáctičlenného pléna, pro které hlasovalo 11 soudců, čtyři uplatnili odlišné stanovisko. Rychetský ani nebyl soudcem zpravodajem – nález připravoval Jan Filip.

Shodnout se rychle na novém znění zákona je nereálné, myslí si Babiš

Babiš nepovažuje za reálné, aby se sněmovna rychle shodla na novém znění zákona. „Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, sněmovna nefunkční, bude téměř nemožné udělat vládní většinu,“ uvedl Babiš. Dodal, že se mění pravidla, která platila dvacet let. „Jde o další způsob, jak odstranit Babiše z politiky,“ doplnil. Zemi podle něj rozhodnutí uvrhne do politického chaosu.

Takto závažná změna systému, který bez problému funguje roky, by měla být předmětem široké a neuspěchané debaty, nikoliv výsledkem jedné žaloby, uvedl Babiš. „Nevěřil jsem, že je v ČR možné zneužít právní systém takovým způsobem, který bortí ústavní systém naší země,“ doplnil. Nechápe, že soud mění pravidla politické soutěže osm měsíců před volbami. „Ještě víc šokující je, že stížnost byla na Ústavním soudu tři roky a nikdo se jí nevěnoval,“ řekl. Nepovažuje za reálné, aby se sněmovna rychle shodla na novém znění zákona.

Podle soudce Filipa ale vše stihnout lze, pokud bude vůle, nejde prý ani o změnu pravidel „v průběhu hry“. Volby jsou už sice vypsané na 8. a 9. října, ale kandidátní listiny se podávají až v srpnu. „Naše rozhodnutí nikomu nezkřivilo vlásek na hlavě ani nepřeložilo stéblo přes cestu,“ řekl Filip novinářům.

Soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na letošní podzimní sněmovní volby.