Musíme se připravit na kolaps, říká egyptolog Bárta

SPECIÁL 30 ROZHOVORŮ

Musíme se připravit na kolaps, říká egyptolog Bárta
Prorektor Univerzity Karlovy a bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu profesor Miroslav Bárta. Foto: Jan Zatorsky
2
30 Rozhovorů

Echo24

Týdeník Echo připravil nový speciál, který na 196 stranách přináší rozhovory s třiceti výraznými českými i zahraničními osobnostmi. Interview, která mají časový přesah, reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců. Ve speciálu můžete najít například rozhovory s Pavlem Kolářem, Cyrilem Höschlem, Jiřím Bartoškou, Miroslavem Bártou, Danielem Prokopem, Petrem Nárožným, Radkinem Honzákem, Janem Pirkem, Danielou Drtinovou, Pavlem Rychetským a s dvacítkou dalších osobností. Speciál 30 rozhovorů si můžete pořídit ZDE.

Foto: Týdeník Echo

Jako ukázku přinášíme část rozhovoru s prorektorem Univerzity Karlovy a bývalým ředitelem Českého egyptologického ústavu profesorem Miroslavem Bártou.

Čím to je, že česká egyptologie má ve světě takové jméno?

Máme dnes již víc než stoletou tradici. Je to malý a exkluzivní obor, ovšem obor náročný. Kdyby k tomu přistoupily ještě války mezi generacemi nebo jednotlivými lidmi, tak nemilosrdně zanikne. Myslím si, že si každý uvědomuje, že čím lepší je česká egyptologie, a tím pádem i náš ústav, tím je lepší a silnější každý člen týmu. Je za námi spousta dřiny několika generací, je zde kontinuita a ambice dělat práci co nejlépe, poctivě. Nikdo si nikdy v egyptologickém ústavu nehrál na pracovní dobu. To kdybychom dělali, tak tady nejsme. Přistupuje k tomu samozřejmě i to, že máme štěstí na nesmírně talentované lidi, kteří jsou na sobě ochotni neustále pracovat. V neposlední řadě musíte mít i štěstí, to k vědě prostě patří, ať už děláte chemii, nebo archeologii. Máme i velkou výhodu, že lokalita Abúsír je skutečně jedna z těch nejvýznamnějších, kde se archeologicky v Egyptě pracuje.

Jak se vlastně podařilo získat koncesi v Abúsíru?

V šedesátých letech minulého století, krátce po založení ústavu v roce 1958, jsme se přidali pod hlavičkou našeho státu k mezinárodní kampani na záchranu památek dolní Núbie, ty měly být zaplaveny vodami Asuánské přehrady, kterou tehdy v Egyptě stavěli Rusové. Tahle mezinárodní akce UNESCO nám přinesla první renomé. V té době dostal povolení profesor Žába, protože v Egyptě nic není na instituce, všechno je na osobu, ta za všechno zodpovídá, tak tedy dostal povolení k výzkumu Pšachtesetovy mastaby, která byla již několikrát před ním zkoumána. No a v roce 1976 získal abúsírskou koncesi profesor Verner a tam vlastně začíná ta éra velkých archeologických objevů.

Nakolik můžeme vidět vliv starověkého Egypta v dnešním Egyptě? Kromě turismu samozřejmě.

Je tam toho hodně. Je tam samozřejmě architektonické dědictví, především taková ta lidová architektura, která existovala i ve starém Egyptě. Řada slov a obratů v současné arabštině pochází ze staré egyptštiny. Lidová víra, různá magie a pověry, také tam je spousta vlivů ze starého Egypta. Celý egyptský venkov je do značné míry geneticky stále staroegyptský. Ti lidé nikam neodešli, takže řada věcí, které si říkali, ve které věřili, se tam nějakým způsobem zachovala.

Jsme uprostřed pandemie. Jsou nějaké katastrofy, kterým musel čelit Egypt a kterým čelíme i my dnes?

Starý Egypt musel čelit několika klimatickým skokovým změnám, kdy se zásadně proměnilo podnebí, což mělo zásadní vliv na jeho komplexitu, daňový výnos a tím i na stav společenské smlouvy. Podle mě existuje sedm zákonů, které všechny civilizace charakterizují. Jeden z nich říká, že každá civilizace je úspěšná tak, jak se dokáže přizpůsobit vnějším podmínkám. Dneska se tomu říká resilience. V případě starého Egypta, který trval víc jak tři tisíce let, máme několik období, kdy se skokově proměnilo přírodní prostředí, a to mělo bezprostřední vliv na úroveň této civilizace, protože snížení nilských záplav vedlo k tomu, že byla malá úroda, to vedlo k tomu, že byly nízké daně, takže jste neměl energii, abyste udržel tu komplexitu, kterou jste chtěl. Což je další ze zákonů, který říká, že každá civilizace je limitována svými energetickými zdroji. Ať je to voda, plyn, ropa, to je jedno. Tyhle dva zákony, když opomenu ty ostatní, se dají krásně sledovat v egyptských dějinách. Proto tvrdím, že archeologie dlouhých časových řad, kdy sledujete, analyzujete a interpretujete nějaký proces v celém jeho průběhu od začátku do konce, tak to je přesně to, co dělá z archeologie strategickou vědu 21. století. S čím se Egypt musel také vyrovnávat a také to zažíváme my, byly narůstající mandatorní výdaje v kontrastu se snižujícími se zdroji, byla to legitimita elit, byl to Herakleitův zákon, který říká, že přesně ty faktory, které vás na začátku přivedou na vrchol, vás nakonec zkolabují. Například nárůst státního aparátu, který je ze začátku důležitý produktivní růstový fenomén, vede k rozvoji toho státu, v určitou chvíli skokově začne ten systém brzdit, protože od určitého momentu začne víc „spotřebovávat“, než produkuje.

Celý rozhovor naleznete ve speciálním vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete pořídit od 22. června na vybraných stáncích za 99 korun. K dispozici je i v našem e-shopu, kde za něj včetně poštovného zaplatíte jen 89 korun. 

Foto: Týdeník Echo