1 ÚSTR

Bublan je nepřijatelný, chtěl ÚSTR zničit. Pracovníci ústavu protestují proti jeho nominaci do Rady

, NOVÉ

Témata: , , ,

Předsedové odborových organizací Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek a Miroslav Vodrážka se v otevřeném dopise senátorům rozhodli vystoupit proti možnému zvolení bývalého ministra vnitra z ČSSD Františka Bublana do Rady ÚSTR. Podle historika Petra Blažka je nepřijatelné, aby v čele instituce stál člověk, který ji chtěl zničit. František Bublan naopak tvrdí, že k instituci žádný negativní postoj nemá.

Odboroví předsedové vyčítají Františku Bublanovi mimo jiné to, že se v roce 2007 připojil k žádosti Ústavnímu soudu o zrušení zákona zřizujícího ÚSTR. „Není to otázka nějakých výhrad u Františka Bublana, ten základní problém, který tam spatřuji, je v tom, že on se připojil k návrhu Ústavnímu soudu, aby se zrušil celý ten zákon, ne jenom nějaké části nebo detaily, on ho chtěl zrušit celý, protože ten ústav považovalo těch 57 poslanců za zcela zbytečný a za ústav, který nemá vůbec právo na existenci,“ řekl deníku Echo24 Petr Blažek.

Dále bývalého ministra vnitra, poslance a senátora Františka Bublana viní z toho, že když se nepodařilo ústav zrušit soudní cestou, podporoval podle Blažka jako senátor takové nominanty do Rady ÚSTR, kteří „přispěli k velkým personálním a systémovým opatřením, která otřásla celým ústavem“. „Pro mě je to úplně nepřijatelné, aby z hlediska politické kultury stál v čele instituce člověk, který tu instituci jednak chtěl zničit, a když se to nepovedlo, tak ji obsadil svými lidmi nebo lidmi velmi blízkými své straně,“ řekl Petr Blažek pro deník Echo24.

„K ústavu nemám negativní postoj, naopak jsem s nimi hodně spolupracoval,“ řekl deníku Echo24 František Bublan. Se zákonem o zřízení ÚSTR měl podle svých slov výhrady pouze vůči první verzi zákona a vůči tomu, aby se instituce jmenovala Ústav paměti národa, protože se mu nelíbilo, aby paměť národa vycházela ze svazků Státní bezpečnosti.

František Bublan popírá i to, že by se snažil instituci zničit podporou některých nominantů do Rady ÚSTR. „Že bych prosazoval někoho, kdo by neměl pozitivní postoj k ústavu, to si nevzpomínám, já spíše prosazoval osobnosti, které by tam měly být, také pro to mají třeba i nějaké předpoklady. Tady té kritice moc nerozumím,“ řekl deníku Echo24 František Bublan.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v radě ústavu pět lidí, přičemž Sněmovna navrhla své zástupce, mezi nimi právě Františka Bublana, za bývalého člena rady Zdeňka Bártu a za Stehlíka, jehož mandát skončil 13. května.

Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a nadvládou komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.


Čtěte dále: Prezidentu navzdory. Procházková v Radě ÚSTR neusedne. Zeman mluví o pokrytectví a kolaborantech

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,