Příběh odhaleného zneužití
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Skupina bezpohlavních bytostí vystoupí ze žlutého výtahu na povrch fialové planety. Různě poskakují, máchají kladivy i štětci, zatímco se objevují slogany jako ...
Pro hypotézu, že průzkumy popularity politiků mohou mít bezprostřední následky na jejich chování, se jako studijní materiál nabízí postava Jana Hamáčka. Minulý týden publikoval CVVM žebříček důvěryhodnosti českých politiků a veřejných činitelů. Ministr vnitra Hamáček v něm byl první a vedle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského jediný, komu víc respondentů důvěřovalo, než nedůvěřovalo. Těží tu samozřejmě z popularity dané razantním vystupováním během „epidemie“ čínského koronaviru.
O pár dní po tomto povzbudivém průzkumu, přesněji v pátek, přišel Hamáček zatím nejrazantněji s úvahou, že na podzim v krajských a senátních volbách by se odpíralo právo volit lidem, kteří spadnou do covidové karantény: „Zákon říká, že lidé, kteří mají omezenou osobní svobodu z důvodu ochrany zdraví obyvatelstva, nemají volební právo. To jsem si nevymyslel,“ řekl iDNES.cz. Označil i viníka této absurdní situace, jímž prý je odpor většiny politického spektra ke korespondenční volbě: „Já jsem připravil kompletní novelu volebního zákonodárství, která prošla roční diskusí v rámci jednotlivých politických stran a v níž korespondenční volba byla alternativou. Nicméně většina politických stran ji nepodpořila.“
Úvaha, že by proto osoby v karanténě nesměly volit, je neuvěřitelným příkladem dada, do něhož jsme se po několika měsících kolektivního šílení kvůli koronaviru dopracovali. A to jen za předpokladu, že za tou úvahou nebyly postranní úmysly – vzápětí se k nim dostaneme.
Za prvé proti korespondenční volbě jsou dobré důvody (především riziko podvodů, ale například i narušení principu tajné volby, například jiným, řekněme trochu tyranštěji založeným členem domácnosti). Protlačit je teď s odvoláním na mimořádnou situaci by po masivním navyšování státního rozpočtu a v EU zavádění společného dluhopisu bylo další zneužití korony pro předkoronovou agendu. Taky se toho hned chopili Piráti, kteří návrh na korespondenční volbu znovu podávají.
I když pracovně přistoupíme na to, že čínský koronavirus je nadprůměrně nebezpečná infekce s dosud neznámými vlastnostmi a že by nakažení ve volebních místnostech sériově infikovali spoluobčany a hlavně členy volební komise (což jsou často důchodci), je tu přece osvědčený zvyk komisařů s přenosnou urnou, kteří za normalizace otravovali lidi, co se parodie na volby nechtěli zúčastnit, a dnes objíždějí domovy důchodců nebo voliče upoutané z nějakého důvodu doma.
Hamáčkův náměstek Petr Mlsna poslal do oběhu argument, že se ale členové výjezdních komisí mohou nakazit skrze volební lístek. Ignoruje vědecké studie, podle nichž se tento virus nepřenáší přes povrchy předmětů, ale prakticky výhradně vzduchem (např. Hendrik Streeck, autor první plošné studie z ohniska nákaz v německém Heinsbergu). Kdyby se nákaza přenášela na papíře, byla by to mimochodem smrtelná rána papírovým penězům. O zrušení hotovosti naštěstí Hamáček v tuto chvíli neusiluje.
Ale i kdyby to všechno byla pravda, na jaře jsme viděli české zdravotníky v čemsi, co připomínalo skafandry NASA. Není snad problém do nich navléci dobrovolníky z městských úřadů a domácnosti v karanténě objet.
Když ještě premiér Babiš ve svých Lidových novinách (ve svěřeneckém fondu) vypustil úvahu, že by se na podzim za takových podmínek (druhá vlna! druhá vlna!) volby do krajů a do Senátu daly odložit a příští rok spojit s volbami do sněmovny, vznikla silná politická pachuť. Poněvadž opozice může doufat v lepší výsledek krajských a senátních voleb a zrcadlově slabší výsledek vládních stran ČSSD a ANO. Kdyby se ty volby konaly společně se sněmovními, kam Babišovi fanoušci přijdou, protože k němu na rozdíl od jeho krajských politiků, o kandidátech do Senátu ani nemluvě, cítí osobní vazbu, nevýhoda pro vládní strany se tak smaže. Zní to paranoidně, ale když tak absentovaly rozumné důvody pro zpochybňování voleb na podzim, mají samozřejmě spekulace pré.
Opoziční strany začaly protestovat. A včera na jednání s nimi Hamáček najednou objevil varianty, jak voličům v karanténě umožnit účast. Jedna z nich je, slovníkem ministerstva vnitra, „výjezd speciální volební komise, která s využitím adekvátních ochranných prostředků vyjede za občanem“. Vyhráno ještě opozice nemá, ale celý příběh je důkazem, že na pozoru před takovou vládou je třeba být neustále, i o prázdninách.
SLABÝ LÍDR SCHOLZ
VOLBY V NĚMECKU