Ukrajinská tajná zbraň. Celý svět si láme hlavu, co stojí za explozí na Krymu

„UKRAJINCI NĚCO SKRÝVAJÍ“

Ukrajinská tajná zbraň. Celý svět si láme hlavu, co stojí za explozí na Krymu
Satelitní snímek ukazuje zničenou ruskou leteckou základnu Saki na Krymu. Foto: Saker Daily news / YT
3
Domov

Jakub Fujáček

Co stálo za zničením ruské letecké základny Saki na okupovaném Krymu? Ke dvěma explozím totiž došlo více než 200 kilometrů od ukrajinských pozic a Kyjev dosud nedisponoval zbraněmi, které by byly schopny zasáhnout tak účinně do týlu nepřítele. Co je tajnou zbraní Ukrajinců? Existuje několik hypotéz.

V úterý došlo na ruské základně Saki poblíž Novofjodorovky současně ke dvěma explozím. A zatímco ukrajinská strana informovala hned ve středu ráno o zničení devíti ruských letadel, Kreml zprávy o škodách na letecké technice odmítá. Videa, která sdílejí na sociálních sítích ukrajinští oficiální představitelé, ovšem dokládají opak. Stejně zajímavý jako samotné škody je ale způsob, jak k nim došlo.

Satelitní snímek letecké základy Saki z dubna roku 2019.
Satelitní snímek letecké základy Saki z dubna roku 2019. Foto: Google Earth

Kyjev se k útoku na ruskou základnu oficiálně nehlásí. Neoficiální informace ruských médií o tom, že na místě mělo dojít k výbuchům několika kusů munice vlivem porušení bezpečnostních opatření se ale jeví jako značně nepravděpodobné, i s přihlédnutím ke způsobeným škodám na vozidlech, k nimž podle videí došlo i stovky metrů od základny.

Příliš světla do věci nevnášejí ani ukrajinští představitelé, kteří přicházejí s protichůdnými vysvětleními. Třeba ukrajinská agentura Unian cituje bývalého poradce ukrajinského ministra vnitra Viktora Andrusiva, podle nějž stály za výbuchy „rakety o doletu 200-300 kilometrů“, které měly být Ukrajině dodány zvenku. Jiný nejmenovaný ukrajinský představitel měl zase pro list The New York Times říct, že k útoku byla použita zbraň čistě ukrajinského původu, což vyvrací první vyjádření.

Ve hře tak zůstává hned několik variant. Od té, že Spojené státy dodaly Kyjevem tolik požadované střely ATACMS dlouhého doletu, které mohou vojáci odpalovat z amerických raketometů HIMARS, které už na frontě prokazatelně jsou, po zásah protilodní střelou ze systému Neptun nebo bleskovou akci mužů z ukrajinských speciálních sil.

Ukrajinci asi něco skrývají, říká analytik

Deník Echo24 jednotlivé možnosti probral s vojenským analytikem a spolupracovníkem redakce Lukášem Visingrem. „Videa jasně ukazují, že na základě Saki explodovaly současně dvě budovy, jež jsou vzdálené několik stovek metrů, což prakticky vylučuje ruské tvrzení, že šlo pouze o nehodu. Pokud by třeba v důsledku nehody explodoval jeden sklad a munice z něj by pak způsobila explozi druhého, rozhodně by mezi oběma výbuchy uplynula nějaká podstatná doba a nemohly by nastat současně,“ tvrdí Visingr.

Soudí proto, že o ukrajinskou akci šlo. Nejednoznačná vyjádření ze strany ukrajinských představitelů podle něj ukazují spíš na to, že se snaží něco skrýt a zmást Rusy. „Hodně se spekuluje o možnosti, že již od USA ve skutečnosti dostali balistické rakety ATACMS s maximálním doletem 300 km. Američané sice oficiálně uvádějí, že tyto rakety Ukrajině nedodali, respektive alespoň zatím ne, jenže pochopitelně platí, že jedna věc je oficiální postoj a realita je věc úplně jiná,“ pokračuje.

„Další experti poukazují také na fakt, že protilodní střely Neptun, které poslaly ke dnu ruský křižník Moskva, se dají odpalovat i proti pozemním cílům a mají max. dostřel okolo 280 km, takže by mohlo jít o ně. Proti tomu se však ozývá argument, že nikdo neviděl ani neslyšel jejich přílet, což je opravdu dosud zvláštní, když se podíváme na ty přeplněné krymské pláže. Také se samozřejmě vnucuje otázka, co dělala ruská protivzdušná obrana,“ pokládá spíše řečnickou otázku Visingr. Na Krymu jsou totiž rozmístěné nejmodernější ruské protiletadlové systémy S-400, které umějí pracovat se čtyřmi různými typy raket.

Zároveň upozorňuje, že se objevují i podstatně „divočejší spekulace“. „Ukrajinci mohli použít nějakou pokročilejší verzi své naváděné dělostřelecké rakety Vilcha nebo možná spěšně dotáhli do konce svůj projekt balistické rakety Sapsan/Hrim. Další varianta mluví o použití nějakých sebevražedných bezpilotních letounů či o pozemním útoku ukrajinských speciálních jednotek, které mohly na letiště proniknout a sklady zničit. Ale také je možné, že ty nejednoznačné oficiální postoje Kyjeva a spousty různých hypotéz zapadají do ukrajinské informační strategie a že se jedná o záměrně vytvářený a podporovaný informační šum, pomocí něhož se může něco skrývat, třeba právě přítomnost raket ATACMS,“ míní.

Pokud se verze o cíleném ukrajinském útoku potvrdí, bude to mít podle Visingra – na rozdíl od útoku dronu na námořní velitelství v Sevastopolu z 31. července – více než jen symbolický význam. Škody na vojenském materiálu jsou tentokrát rozsáhlé. „Je nutno zdůraznit, že Saki leží zhruba 220 km od nejbližší lokace pod ukrajinskou kontrolou. Navíc se odehrál ještě další útok, který mířil na muniční sklad v Chersonské oblasti, okolo 150 km od ukrajinských pozic, a tudíž je jasné, že ani v jednom případě nemohlo jít o rakety GMLRS z raketometů HIMARS či MLRS, jejichž maximální dosah činí něco okolo 85 km.“

Na letišti se podle ruské státní agentury TASS nacházejí vojenská letadla i vrtulníky, včetně strojů námořnictva. Podle ukrajinského ministerstva obrany na něm byly podle satelitních snímků rozmístěny stroje Su-30, Su-24 nebo Il-76. Záběry ze zničeného letiště jsme přinesli již dříve zde.