Babiš: Uhlíková neutralita v ČR bude stát 675 miliard korun
Summit EU o klimatu
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Především okolo klimatu a peněz se budou točit zřejmě nejdůležitější jednání na summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Prezidenti a premiéři unijních zemí na něm budou ladit podmínky takzvané uhlíkové neutrality, jež má být klíčovým výsledkem dvoudenní schůzky. Bavit se budou i o víceletém rozpočtu unie či brexitu, u nichž se však zásadní posuny neočekávají. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že náklady na uhlíkovou neutralitu v Česku budou činit 675 miliard korun, EU dle něj navíc musí uznat jádro coby bezemisní zdroj.
Jednání poprvé povede nový předseda Evropské rady Charles Michel, pro něhož je klimaticky odpovědnější unie zásadní prioritou. „Chci, abychom se shodli na závazku, že se EU stane do roku 2050 klimaticky neutrální,“ napsal lídrům členských zemí v pozvánce na summit. Podle Michela je přechod k ekologicky čistému hospodářství příležitostí k růstu, ale zároveň bude pro státy náročný. Šéf summitů ve vzkazu zvláště skeptickým zemím jako jsou Česko či Polsko přislíbil, že závazek bude doplněn „nutnými zdroji, které vytyčí férovou a vyváženou cestu k našemu cíli“.
Uhlíková neutralita se vrací na program summitu po červnovém neúspěchu, kdy se k ní především Varšava a Praha postavily přes naléhání většiny ostatních zemí odmítavě. Obě země jsou i nyní mezi skupinou států, které se snaží do závěrů summitu prosadit co nejkonkrétnější zmínky o finanční podpoře pro průmyslové regiony. Návrh závěrů se proto zmiňuje o 100 miliardách eur (2,55 bilionu korun) investic, které má vyvolat plánovaný fond pro regiony závislé na fosilních zdrojích.
Babiš vyčíslil náklady na 675 miliard korun
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.
„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise,“ napsal Babiš. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období,“ dodal premiér.
EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise. Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 mld. Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 11, 2019
Zásadním tématem summitu EU bude právě závazek uhlíkové neutrality unie k roku 2050. Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k němu zatím přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství. Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.
Vedle finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle ČR patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.
Kritika finského návrhu
Peníze budou nejfrekventovanějším pojmem i při čtvrteční večeři, kdy lídři navážou na klimatickou debatu úzce souvisejícím tématem víceletého rozpočtu na období 2021 až 2027. Na stole budou mít návrh připravený finským předsednictvím EU, který sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Zatímco Bruselu se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny dalším poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce ještě snížit. Očekává se, že ze všech stran budou znít rozličné požadavky a lídři pověří Michela, aby vedl další vyjednávání v prvních měsících příštího roku, kdy by k rozpočtu mohl svolat mimořádný summit.
Prezidenti a premiéři by ve čtvrtek měli vytyčit i rámec dlouhodobé debaty o změně fungování unijních institucí, kterou navrhují Německo a Francie. Měla by proběhnout v příštích třech letech a řešit mimo jiné množnou změnu způsobu voleb do Evropského parlamentu.
Pátek bude na summitu věnován eurozóně. Lídři 27 zemí při ohlášené neúčasti britského premiéra Borise Johnsona proberou reformu záchranného mechanismu ESM a plán na dokončení bankovní unie.
Na závěr pak se zřetelem na výsledky čtvrtečních britských voleb prodiskutují vyjednávání o vztazích s Británií po jejím očekávaném lednovém odchodu ze společenství. Podle návrhu závěrů hodlá summit vyzvat k co „nejlepšímu využití omezeného času“ na vyjednávání o dohodě upravující obchodní vztahy po brexitu. Obě strany by rády stihly jednání uzavřít během přechodného období, v němž budou do konce příštího roku platit současné podmínky. Podle řady expertů to však není zcela reálné.
