Název země, možné členství v EU a NATO. Makedonské referendum zkrachovalo kvůli nezájmu
změna názvu země
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Referendum o změně názvu balkánského státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti na hlasování. S odvoláním na státní volební komisi to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno jen 34 procent hlasovacích lístků. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu s Řeckem o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Přejmenování má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám.
Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zaeva ale nedělní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že může výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění. Většina těch občanů, kteří k urnám přišli, přitom podle průzkumů pravděpodobně hlasovala pro dohodu o změně názvu státu.
"Obrovská většina" hlasovala pro členství země v NATO a v EU, prohlásil v neděli večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Nyní podle něj musí být "toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu". Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. "Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU," ujistil Zaev.
Pozorovatelé však nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.
Makedonci dnes hlasovali o schválení dohody se sousedním Řeckem o názvu své země. Její přejmenování na Severní Makedonii má této bývalé jugoslávské republice umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii. Otázka v referendu zněla: "Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?"
Pro případnou změnu názvu státu se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. Makedonie se podle opozice v dohodě vzdává své národní identity. Naposledy hlasovalo pro dohodu jen 69 ze 120 poslanců, přičemž pro schválení dohody bylo nutných 80 poslaneckých hlasů.
Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga či amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten během návštěvy také varoval před ruským vměšováním do referenda.
