Šaroch vyvrací, co zjistil OLAF

Nejen u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se budou pražští státní zástupci zodpovídat ze svého verdiktu v kauze dotačního podvodu premiéra Andreje Babiše. Argument, že Farma Čapí hnízdo v roce 2008 nepatřila k Babišovu holdingu Agrofert, a tudíž měla nárok na dotace, rozhodl o tom, že dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch stíhání premiéra a pěti dalších obviněných zastavil. Zároveň je tento argument v přímém rozporu se zjištěním protikorupční agentury OLAF a to si bude třeba vyjasnit s Bruselem.

Není pochyb, že šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím by se vysvětlování rád vyhnul. „Dozorový státní zástupce se vypořádal i se závěry zprávy OLAF, aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel či snad došel k výkladu opačnému,“ napsal Erazím v tiskové zprávě, kterou vysvětloval, proč souhlasil se Šarochovým verdiktem. Tím ale předvedl, že důkladně nepročetl buď usnesení dozorového státního zástupce, anebo závěry bruselské agentury OLAF z ledna 2018.

Farma Čapí hnízdo „nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro malou a střední firmu“, uvádí zpráva OLAF. Dodává, že podpořit projekt u Olbramovic bylo v rozporu s dotačními pravidly, protože potřebné peníze si žadatelé mohli opatřit bez pomoci Evropské unie. Pražští právníci tvrdí úplný opak. „Nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost (…) nesplňovala definici malé a střední firmy,“ stojí v Šarochově konečném usnesení. Proto také nelze vyloučit, že Farma Čapí hnízdo v roce 2008 „netrpěla přístupem k finančním prostředkům“. Z pohledu bruselské agentury byla celá operace vydávající Čapí hnízdo za malou firmu logicky podvodem, z pohledu státních zástupců o podvod nešlo. Jak mohl zástupce Šaroch s podporou svých kolegů dojít při hodnocení tak jednoduchého případu k tak odlišným závěrům, je na první pohled nepochopitelné.

Na co v Bruselu zapomněli

Není pochyb, že majitel Agrofertu Andrej Babiš nechal ze svého holdingu vyčlenit malou firmu Čapí hnízdo, kterou opatřil akciemi na doručitele. Tím se formálně stala malým podnikem, který neměl s holdingem nic společného, a požádala o padesátimilionovou dotaci určenou malým podnikům. OLAF ovšem upozorňuje, že držiteli akcií byli blízcí Babišovi příbuzní. Podle předpisu z roku 2003 proto bylo nutné označit Farmu Čapí hnízdo a Agrofert za propojené podniky a to podporu pro malé firmy vylučovalo. Česká republika proti verdiktu neprotestovala a dotaci na vyžádání z Bruselu vrátila.

Z jednoduchého dotačního podvodu se stal nepřehledný případ ve chvíli, kdy návladní Šaroch vytvořil složitou právní konstrukci, s jejíž pomocí závěry agentury zpochybnil. Připustil, že miliardář Babiš podnikl operaci s akciemi jen z toho důvodu, aby Farma Čapí hnízdo získala dotaci. Potvrdil, že akcie firmy drželi Babišovi příbuzní. Přesto podle něho Čapí hnízdo zůstalo malým nezávislým podnikem. Šaroch a kolegové využili obdobné argumenty jako právníci společnosti Imoba, kteří jménem Agrofertu polemizovali s verdiktem bruselských vyšetřovatelů loni v lednu.

K tomu, aby byly firmy prohlášeny za propojené, prý nestačí, že je řídí lidé s blízkými osobními vazbami, a nestačí ani to, že tyto vazby zajistí menšímu z propojených podniků přístup k úvěrům. Podle jednoho z verdiktů Evropského soudu z roku 2005 je třeba u některých případů prověřit, jestli firmy podnikají na tzv. relevantních nebo sousedních trzích, tedy jestli nenabízejí stejné služby nebo služby, které se doplňují. OLAF tuto možnost nezkoumal, protože využil rozsudky z let 2004 a 2014, které potvrzují jeho výklad i bez argumentu relevantních trhů. Ovšem Šaroch po vzoru právníků Imoby poznamenal, že rozsudek z roku 2014 vyšel až poté, co Čapí hnízdo dotaci získalo, a stejně tak zpochybnil i rozsudek z roku 2004. Není je tedy možné akceptovat. Už nepolemizoval s argumentem agentury OLAF, že pozdější rozsudky soudního dvora vykládají příslušný zákon od okamžiku, kdy vstoupil v platnost.

Argumenty z Imoby

Ani využití argumentu s relevantním trhem nebylo úplně jednoduché. Farma Čapí hnízdo uvedla v obchodním rejstříku i ve svém projektu, že bude nabízet firmám pořádání konferencí a reklamní služby. Tyto služby později opravdu provozovala a v obou případech jde o aktivity sousedící s trhem, kde se pohybuje Agrofert, který byl ostatně takřka jediným zákazníkem Čapího hnízda. Ani to však podle Šarocha nutně neznamená, že šlo o propojené firmy. Opět využil stejný argument jako právníci Imoby, podle kterých registrace činností v obchodním rejstříku poskytuje společnostem právo popsané aktivity provozovat, nutně však znamená, že je provozovat budou. „V okamžiku rozhodnutí o poskytnutí dotace společnost Farma Čapí hnízdo neprodukovala žádné výrobky ani služby,“ dovozuje Šaroch, a proto nebylo možné v roce 2008 posuzovat, jestli působí s Agrofertem na relevantním, nebo sousedním trhu. Jednou větou: na relevantním nebo sousedním trhu s Agrofertem Farma Čapí hnízdo nepůsobila a ani příbuzenské vztahy držitelů akcií s miliardářem, ani jeho záruka za úvěr od banky nic nemění na tom, že v období, kdy se rozhodovalo o dotaci, byla malou firmou znevýhodněnou v přístupu k úvěrům.

Konec premiérova stíhání otevírá další otázky. Vyšetřovatelé OLAF i pražští státní zástupci vykládají evropské právo různým způsobem a laik může těžko posoudit, kdo z nich má pravdu. Proto bude třeba oslovit odpovědnou bruselskou instituci, která by spor rozhodla. Nadřízení návladního Šarocha by pochopitelně měli posoudit, do jaké míry rozhodoval kriticky a podle svého uvážení a do jaké míry jen opakoval argumenty právníků Imoby, případně advokátů obviněného Babiše.

Další články Petra Holuba najdete zde