Tchaj-wan u nás investuje víc než Čína. Firmy se ale dopadů Vystrčilovy návštěvy bojí

Tchaj-wan u nás investuje víc než Čína. Firmy se ale dopadů Vystrčilovy návštěvy bojí
Ekonomika

CESTA ŠÉFA SENÁTU

Ladislav Šustr

Čínské stopnutí investic v případě cesty na Tchaj-wan předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by nemuselo mít tak fatální důsledky. Dokládají to data, která se týkají přímých investic. Tchaj-wan jich má totiž na českém území čtrnáct krát více než Čína. Podnikatelé, kteří mají svůj byznys v Číně, se ale o své firmy začínají bát.

Oznámení předsedy Senátu Miloše Vystrčila, že na konci srpna uskuteční cestu na Tchaj-wan, mělo nepříznivý ohlas jak u prezidenta Miloše Zemana a dalších vládních činitelů, kteří cestu nedoporučují, tak u čínského velvyslanectví. Přesto jsou pro Českou republiku daleko důležitější tchaj-wanské investice než ty čínské. V roce 2017 dosahoval stav čínských investic 410 milionů korun, přitom Tchaj-wan ve stejném období investoval 5,7 miliardy korun.

Nejvýznamnějším obchodním partnerem se stala firma Foxconn CZ, která je tchaj-wanskou mateřskou pobočkou a zaměstnává 5 tisíc lidí. Tržby této firmy navíc dosahují každoročně okolo sta miliard korun a řadí se tak mezi deset největších firem v Česku. „Ještě více význam tchaj-wanských investic vysvítá pro přepočtu jejich objemu na jednoho obyvatele Tchaj-wanu. V takovém srovnání je objem čínských investic, a nejen do zpracovatelského průmyslu v České republice, nesrovnatelně nižší. Je zřejmé, že pro Česko a české podnikatele je prohlubování obchodních vztahů s tak významným investorem, jakým Tchaj-wan je, kýžené,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil už dříve uvedl, že na svou cestu počítá také s podnikatelskou misí.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pro Echo24 uvedl, že v uplynulých letech již proběhla podobná cesta několikrát a v zájmu České republiky je jednoznačné, aby se obchodní vztahy nadále prohlubovaly. „Podnikatelé na tomto typu cest mohou získat nové obchodní kontakty a dozvědět se o místních záměrech, na kterých by mohli v budoucnu participovat, pokud můžou nabídnout produkt, službu či technologii, kterými tchaj-wanští podnikatelé nedisponují,“ řekl Dlouhý.

Podle jeho slov podnikatelé již dnes obchodují s Tchaj-wanem a to platí i naopak. „Nicméně realitou je, že některé naše členské firmy působící na trhu pevninské Číny mají z dopadu této cesty na své podnikání obavy,“ řekl Dlouhý. Dle něj nebyla ale dosud Hospodářská komora pověřena organizací podnikatelského doprovodu.

Přesto Tchaj-wan má již dnes zájem o české know-how v oblasti biotechnologie, nanotechnologie, zelené energetiky, přesného strojírenství, vývoje léčiv či luxusního sklářství. „ Lze očekávat, že i některé firmy, které jsou členy Hospodářské komory České republiky, se cesty individuálně zúčastní, ale v tuto chvíli nemáme konkrétní poznatky,“ dodal Dlouhý.

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan

Předseda Senátu se v úterý rozhodl odcestovat oficiálně na návštěvu Tchaj-wanu. Ihned se však setkal s kritikou zejména od prezidenta Miloše Zemana, který mu cestu několikrát nedoporučil. Rezervovaně se k návštěvě staví i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který byl také u toho, když Zeman v lednu zrazoval od cesty i tehdejšího předsedu horní komory Jaroslava Kuberu. Ostře se pak proti cestě postavila Čína, podle které se jedná o podporu separatistických sil.

„Čína si dovoluje projevit výraznou nespokojenost a nesouhlas s takovým činem,“ uvedl mluvčí čínského velvyslanectví v Praze. „Někteří čeští politici jsou lhostejní vůči čínsko-českým vztahům a vzájemně prospěšné spolupráci a stejně trvají na plánování tzv. ‚návštěvy‘ Tchaj-wanu, čímž by porušili národní suverenitu Číny ohledně záležitosti týkající se tchajwanské otázky,“ dodal.

Česká republika totiž s ohledem na politiku jedné Číny neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát. Čína má pak zemi za vzpurnou provincii a snaží se o opětovné připojení ostrova k Číně.