Eurovize – politika a bizár v jednom

Dnes, 14. května, začíná v Izraeli přehlídka šílenosti, bláznů a opravdového pěveckého talentu, známá jako Eurovision Song Contest. Česká republika se počítá k pozdním příchozím, poprvé zástupce do soutěže vyslala v roce 2007. Ta přitom běží již od roku 1956. V tuzemsku Eurovize nevyvolává tak obří zájem jako ve zbytku Evropy. V Británii je analyzována se stejným zápalem jako mistrovství světa ve fotbale. Celosvětově se na soutěž dívá kolem 200 milionů lidí a patří mezi nejsledovanější nesportovní akce planety. Minulý ročník zaujal 35,8 % všech evropských diváků. Soutěž podle svých pravidel musí být přísně apolitická. Pořadatelé mají právo diskvalifikovat píseň za přílišnou političnost. Nicméně i tak je Eurovize televizním pořadem, na němž se dají vysledovat momentální vztahy v Evropě lépe než na leckterém průzkumu.

Pěveckou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), která sdružuje televizní a rozhlasové stanice. Členské země a Austrálie, jež je od roku 2015 zvána jako host, mohou vysílat do soutěže své zástupce. Nejdříve probíhají dvě semifinále a poté finále. Francie, Německo, Británie, Španělsko a Itálie, jelikož jsou největší přispěvatelé do rozpočtu EBU, se automaticky kvalifikují do zakončení. Výherce má poté za úkol uspořádat další ročník.

Letošní inkarnace byla od začátku odsouzena ke kontroverzi, jelikož se koná v Tel Avivu. Antiizraelská organizace BDS vyzvala k bojkotu soutěže. K výzvě se připojila další podezřelá uskupení, jako jsou australští Zelení, irská strana Sinn Féin, která vznikla jako politické křídlo teroristické IRA, a švédská strana Levice, což jsou přejmenovaní komunisté. Kvalifikační soutěže ve Francii, Německu, Dánsku a Španělsku narušili demonstranti požadující bojkot.

Politika však hrála roli v Eurovizi vždy, a to díky systému hlasování. Lidé mohou hlasovat pro jakoukoliv zemi kromě své vlastní. Často tak neoceňují kvalitu interpreta, ale politickou náklonnost. Základem k pochopení hlasování jsou bloky zemí, které se volí navzájem. Základní sdružení jsou Skandinávci, Balkán a postsovětské země. Zvláště Exsověti jsou velmi silní. Bělorusové a ukrajinští Rusové dodávají velký blok hlasů, takže se říká, že Moskva by se probojovala do finále, i kdyby vystoupila jen s tichem. Funguje také „imperiální“ blok Británie, Irska a Malty a úzké řecko-kyperské spojenectví. Turecko se zase může spolehnout na svou diasporu v Německu. 

Nicméně politiku lze vysledovat i v jiných případech. V roce 2016 vyhrála Ukrajina, všeobecně se předpokládá, že to byla reakce na ruskou anexi Krymu a pokračující válku na Donbase. Už samotná výherní píseň 1944, která vypráví příběh o odsunu krymských Tatarů Stalinem, byla značně kontroverzní. Rusové si stěžovali, že píseň odporuje pravidlu o „apolitičnosti“.

V roce 2010 zase propadla německá zástupkyně Natalie Horlerová, i když Němci do ní vkládali velké naděje. To bylo zase interpretováno jako pomsta za tvrdé evropské šetření nařízené Merkelovou po začátku hospodářské krize.

Británie se v devadesátých letech, kdy vrcholila mánie Cool Britannia, umisťovala na předních příčkách. Po roce 2003, kdy se Britové zapojili jako hlavní spojenec USA do nepopulární války v Iráku, její umístění značně upadlo. Dlouholetý komentátor Eurovize pro BBC Terry Wogan v roce 2008 na komentování rezignoval právě na protest proti údajně přílišné politizaci. Naopak brexit postavením Británie nijak nezamíchal, což naznačuje, že obyčejní Evropané tuto politickou krizi vnímají jinak než evropské elity.

Pokud Evropě zrovna nevévodí žádné velké téma, soutěž zpravidla vyhrávají podivné postavy, které na sebe dokážou strhnout pozornost a vystoupit z davu. V roce 2014 tak vyhrála vousatá zpěvačka Conchita Wurst. Minulý rok vítězství Izraele zajistila Netta, interpretka oválné postavy, se silným líčením, která, navlečená do japonského kimona, vypouštěla nenapodobitelné zvuky a předváděla během vystoupení slepici. Autor článku se považuje za velkého podporovatele státu Izrael, ale i tak si myslí, že vystoupení Netty bylo zločinem proti lidskosti, jenž si zaslouží silné a rozhodné odsouzení v Radě bezpečnosti OSN.

Mezi další památná vystoupení patří irský zpívající krocan (v roce 2008), ruské poskakující babky (v roce 2012) a ukrajinský transvestita ve stříbrném obleku (v roce 2007). Česká republika letos do soutěže nominovala skupinu Lake Malawi s písní Friend Of A Friend. Šance na celkové vítězství však autor odhaduje jako malé. Na Eurovizi je skladba příliš normální.