V Česku se vrací roušky, u hobitů se ruší volby

V Česku se vrací roušky, u hobitů se ruší volby
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve velikonočním videu Foto: Twitter/Andrej Babiš
Komentáře

KOMENTÁŘ

Ondřej Šmigol

Roušky se vrací. Od 1. září budou opět povinné v MHD, vnitřních veřejných prostorách a na vnitřních hromadných akcích. Jde o přípravu na příchod podzimu, kdy panuje obava, že případy koronaviru opět vystřelí vzhůru a že se ke všemu přidá chřipková epidemie, takže nikdo si nebude jistý, kterou nemoc vlastně má.

Roušky se staly jistým symbolem nouzového stavu, kdy jejich nošení bylo ze dne na den zavedeno v rámci protikoronavirových opatření. Jejich návrat tak přirozeně vzbuzuje obavy, jestli se zase nevrátí to nejhorší a vláda nevypne celou ekonomiku, i když premiér Andrej Babiš se dušuje, že nic takového nemá v úmyslu.

 

Náhlý návrat roušek také dává vzpomenout na chaotické zavírání ekonomiky v březnu, kdy se vládní instrukce měnily téměř každý den, například důchodcům se třikrát měnily hodiny pro ně vyhrazené v supermarketech.

Po internetu tak již nyní, kolují vtipy, jestli se roušky zavádí 1. září proto, že virus se vrací z prázdnin, a spekulace o tom, proč jsou roušky potřebné, pokud je epidemiologická situace vážně tak úžasná, jak vláda setrvale tvrdí.

Zdá se tedy, že kabinet Andreje Babiše se od jara příliš nepoučil a znovu hlavně direktivně nařizuje, a nezdůvodňuje. Pokud však opravdu zůstane pouze u roušek ve veřejné dopravě, stále se můžeme považovat za jednu z těch šťastnějších zemí.

Roušky ve veřejných prostorách se staly standardem ve většině zemí Evropy, očekává se to například v Itálii, Británii, Rakousku a dalších státech. I uvolněný přístup Čechů, kdy jsou plné restaurace a život se více méně vrátil do normálních kolejí, je v porovnání s některými zeměmi výjimečný. Londýn podle všeho vypadá jak město duchů. Známý, který odtamtud přijel na víkend do Prahy, se podivoval absenci roušek, nadával na přeplněné dopravní prostředky a bál se navštívit hospodu. Firma, pro kterou v Londýně pracuje, neplánuje do konce roku návrat do kanceláří.

Jak vypadá opravdová koronapanika, předvádí v nynějších dnech Nový Zéland, domov filmové verze Pána prstenů. Nový Zéland se pyšnil 102 dní trvajícím obdobím bez zaznamenaného nového případu. Bylo to hlavně díky tomu, že jako souostroví na konci světa měl Nový Zéland uzavření hranic nadmíru jednoduché. Navíc tam žije pouze pět milionů lidí a v míře zalidnění je teprve 167. zemí na světě. Proti šíření viru tak existují celkem solidní přírodní překážky.

Pak se však 11. srpna koronavirus znovu objevil. Byly zaznamenány čtyři případy, všechny v rámci jedné rodiny. Největší novozélandské město Auckland, kde rodina bydlí, bylo téměř okamžitě uzavřeno do přísné karantény, byly zavřeny restaurace a školy, lidem bylo doporučeno vycházet ven pouze v nejnutnějších případech. Na zbytek země byla uvalena mírnější forma restrikcí. Vůdkyně opozice Judith Collinsová to neodsoudila jako přílišné panikářství, ale prohlásila, že je to „správný krok“. Od té doby případy stále stoupají, ale jedná se o jednotky lidí denně. Pondělí ráno zdravotní úřady hlásily devět nových případů oproti předešlému dni. Celkově má Nový Zéland 78 pozitivních případů. Od začátku pandemie na covid-19 zemřelo 22 lidí.

Krize je však považována za natolik vážnou, že premiérka Jacinda Ardernová ohlásila odložení parlamentních voleb. Ty měly proběhnout 19. září, nově jsou plánovány na 17. října. Socialistka Ardernová má štěstí, že je miláčkem světového tisku, takže nebyla označena za téměř diktátorku, jak se stalo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který návrh odložení voleb pouze zmínil.

Je však pravda, že krok má podporu i většiny Novozélanďanů, 60 % z nich odložení voleb schvaluje. Znovu to můžeme pozitivně porovnat s Českou republikou. Krajské volby proběhnou v řádném termínu a veřejný tlak donutil vládu hledat způsob, jak umožnit volit i lidem v karanténě.

Návrat roušek je otravný, ale nakonec ve světovém srovnání nezní tak hrozně.