Kontrolní hlášení stále děsí účetní. Padly pokuty za více než půl miliardy korun

Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení stále děsí účetní. Padly pokuty za více než půl miliardy korunNové
Ilustrační foto Foto:

Shutterstock

Domov

Ladislav Šustr

Pokuty za kontrolní hlášení DPH stále drtí podnikatele. V letošním roce finanční správa udělila skoro 60 tisíc pokut v hodnotě 531 milionů korun. Před dvěma lety přitom správa vydala necelých 20 tisíc pokut. Stát si od zavedení kontrolního hlášení sliboval nástroj, který zamete s daňovými podvody. Peníze však správa vybírá zejména z pokut, které padají za promeškání lhůty.

Kontrolní hlášení DPH spolu s elektronickou evidencí tržeb mělo narovnat podnikatelské prostředí a hlavně zlepšit příjem daní do státního rozpočtu. Experti však varují, že tyto nástroje pouze zvýšily administrativní zátěž poplatníků a jejich vliv na výběr daní se nedá ani vyčíslit. Finanční správa však má příjem z pokut, které souvisí s kontrolním hlášením DPH.

V letošním roce tak finanční správa uložila 58 247 pokut ve výši 531 milionů korun. Počty pokut dosáhly rekordního čísla v loňském roce, kdy je správa uložila v 82 tisících případech. Částka v roce 2018 pak dosahovala 549 milionů korun. Nejvyšší výběr pak správa zaznamenala v roce 2017, kdy do státní kasy přiteklo 680 milionů korun.

Stát pokutuje firmy zejména za pozdní dodání kontrolního hlášení. Pokud se tak stane, následuje sankce 1 tisíc korun za podmínky, kdy správa nemusí nikoho vyzývat. Pokud firma podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě a po vyzvání, následuje pokuta 10 tisíc korun. Trest 30 tisíc korun pak padne na toho, kdo nepodá kontrolní hlášení ani po výzvě ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v kontrolním hlášení. Pokuta 50 tisíc korun směřuje na firmu, která hlášení neodevzdá ani v náhradní lhůtě.

Finanční správa však může udělit i pokutu až do 50 tisíc korun za to, že po výzvě k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje. Nejvyšší pokuta se však může vyšplhat až na půl milionu korun, kdy správa zaznamená „závažnou zátěž nebo maření správy daní nepodáním kontrolního hlášení“.

Správa však pokuty hájí a i přes neustále vysoká čísla potrestaných subjektů uvádí, že mají výchovný charakter. „Pokuty primárně míří na plátce, kteří neplní své povinnosti řádně, tedy poctiví plátci se nemusí obávat jakýchkoliv pokut. Pozitivní vliv na řadu běžných plátců tento sankční systém má,“ řekl pro Echo24 Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Foto:

Echo24

Kontrolní hlášení spolu s EET je však od různých daňových expertů pod palbou kritiky. Naposledy na účinnost těchto opatření reagoval Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého se nedá přínos EET ani kontrolního hlášení vyčíslit. Podle NKÚ tak sice došlo mezi lety 2014 až 2017 k lepšímu výběru daní, je to však způsobené příznivou ekonomickou situací. Za stejné období pak došlo podle kontrolorů k administrativní náročnosti a povinnosti, které zatěžují samotnou správu.

„Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká,“ uvedli kontroloři. Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v České republice v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: EET a kontrolní hlášení zvýšily administrativní zátěž poplatníků, říká NKÚ

Pokuty i za neúmyslné chyby v kontrolním hlášení. Další represe proti podnikatelům?