Prymula: Změnil jsem názor. Populaci je třeba promořit
Boj s koronavirem
AKTUALIZOVÁNO
1
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který je klíčovou postavou státního postupu při koronavirové epidemii, změnil názor na nutnost pokračovat v tvrdých opatřeních. Pokud nadále potrvá příznivý vývoj, dojde k jejich zmírnění a začne řízené promořování populace. Z toho důvodu by například nechal v polovině května otevřít školy. Svoji představu objasnil v rozhovoru pro DVTV.
V průběhu hodinového vystoupení epidemiolog několikrát zmínil, že je potřeba ekonomicky rozběhnout stát a v následujících měsících českou populaci novým koronavirem řízeně promořit.
Vzhledem k tomu, že v brzké době není vidina žádného léku na covid-19, náměstek Prymula by další ochranná opatření cílil na starší a rizikové skupiny a ve zbytku populace život otevřel, aby došlo k jejímu promoření.
„Když se podaří ošetřit skupinu rizikových, zbytek populace by se s nemocí měl v nějakém časovém období potkat a prokázat, že je imunní. Češi by se měli s koronavirem potkat. Neříkám všichni, ale ti, pro něž nebude horší než chřipka. A to jsou lidé nižšího věku, lidé zdraví,“ dodal.
„Změnil jsem na to trochu názor. Naše první údaje vycházely z trochu vyfabulovaných údajů z Číny. Ale ukazuje se, že koronavirem se promořuje poměrně vysoká část populace. Teď jsou první data z Itálie, vědci tvrdí, že nakažených je podstatně více, než ukazují oficiální data, že je jich možná deset milionů. Takže mrtvých není 15 procent, ale třeba 2 až 3 procenta,“ uvedl Roman Prymula.
V souvislosti se strategií „promořování“ zmínil i znovuotevření škol. Osobně si dovede představit, že školy by byly otevřeny kolem 15. května, přičemž žáci a studenti by do školy nosili roušky. Povinnost mít zakrytý nos a ústa bude až poslední opatření, které padne.
Prymula také řekl, že přibližně v době Velikonoc začne plošné testování promořenosti české populace novým koronavirem. Proběhne ve třech regionech na vzorku 17 000 lidí. Data, která odhalí procento asymptomatických osob, by pak mohla být vyhodnocena týden poté. Podle jeho odhadu jde o 30 procent české populace.
Obavy z tvrdých ekonomických dopadů
Během rozhovoru Prymula zmínil dopad tvrdých opatření na ekonomiku státu a vyjádřil se k otázce přijatých opatření jako celku. „To, co se dělo v Anglii a ve Švédsku, byla strategie nechat epidemii proběhnout populací, což se neukazuje jako úplně šťastná věc. Ale řízený přístup, který by nebyl až tak restriktivní, jako je to teď v naprosté většině zemí, možná zasluhuje pozornost. Aby z dlouhodobého hlediska nedošlo k naprostému utlumení. Regulovat kategorie, které jsou rizikové, a ty uschovat.“
Měli jsme tedy být měkčí, aby to nemělo takové ekonomické dopady? zeptal se Martin Veselovský. „To je veliká diskuse, kterou řeším. Kde jsem si zcela jist, že jsme postupovali správně, bylo úvodní zpomalení. Museli jsme epidemii zpomalit, abychom měli dostatek prostoru na vytvoření kapacit a abychom mohli tu epidemii řídit. Ale nyní bude nastávat situace, kdy si musíme říci, jestli postupovat nadále takhle striktně, nebo určitým způsobem rozvolňovat – i když za předpokladu, že epidemie půjde mírně nahoru,“ reagoval Prymula.
„Není možné držet tvrdá opatření nekonečně dlouho dobu. Pokud křivka nárůstu případů bude v příštích dnech nadále lineární, jde očekávat uvolnění zákazů,“ sdělil.
„Lidé, kteří jsou práceschopní a kteří normálně pracovali, tak by se měli vracet do svých profesí,“ řekl Prymula a dodal, že ve hře je i otevření některých venkovních sportovišť jako například stadiony, golfová hřiště či tenisové kurty. Do normálu by se po Velikonocích měly vrátit i běžné obchody a služby. Některé už teď ve čtvrtek – drobné prodeje, aby lidé mohli něco dělat přes svátky na zahradě.
Podle Prymuly se také brzy otevřou hranice, otázkou ale zůstává, kam budou lidé moci vycestovat. Letiště se prý odblokuje poměrně záhy. Opatření se v horizontů dnů rozvolní pro experty, kteří cestují za prací. Ale po návratu každého čeká 14denní karanténa. Cestovat bude možné jen do zemí, kde je srovnatelné riziko a kde bude stabilizovaná situace. „V Německu je zatím riziko vysoké. Mohli bychom na Slovensko – ale to se tomu brání. Mohli bychom do Polska,“ zmínil.
