Japonci chtějí vyřešit problém vesmírného smetí dřevěnými družicemi. Nemusí to vyjít, varují jiní

PROBLEMATIKA VESMÍRNÉHO SMETÍ

Japonci chtějí vyřešit problém vesmírného smetí dřevěnými družicemi. Nemusí to vyjít, varují jiní
Illustrační foto sběru vesmírného smetí Foto: University of Surrey
Svět

Echo24

Univerzita v japonském městě Kjóto vyvíjí ve spolupráci s jednou místní firmou družice s vnější konstrukcí ze dřeva. Podle japonských vědců, které citovala zpravodajská stanice BBC, by dřevěné satelity mohly přispět k řešení problémů souvisejících s hromaděním kosmického smetí.

Před přílišným optimismem však varoval server Arstecnica, který upozorňuje, že největším problémem vesmírného smetí nejsou materiály, z kterých jsou družice vyrobeny, ale nedostatek způsobů, jak družici z oběžné dráhy dostat. Japonsko by mohlo vypustit první satelit vyrobený ze dřeva v roce 2023. Družice se obvykle vyrábějí z hliníku, titanu, slitin či jiných kompozitních materiálů.

Univerzita se chystá testovat různě ošetřené druhy dřeva v náročných podmínkách na Zemi. "Další fází (výzkumu) bude vytvořit model satelitu," uvedl profesor univerzity v Kjótu a japonský astronaut Takao Doi.

Podle výzkumníků by konstrukce satelitů ze dřeva mohla pomoci řešit problém s kosmickým odpadem. "Velice nás znepokojuje, že satelity při návratu do atmosféry shoří a vytvoří velké množství malých hliníkových částí, které se pak několik let vznášejí ve vysoké části atmosféry," uvedl Doi. Satelity ze dřeva by podle výzkumníků zcela shořely, aniž by po nich zůstaly škodlivé či nebezpečné části.

Server Arstecnica zabývající se vědou a technikou, však upozorňuje, že materiál družic problém vesmírného smetí nevyřeší. V článku varuje, že největší problém v rámci této problematiky nejsou materiály, ze kterých jsou družice vyráběny, ale jak dosluhující družice do atmosféry nasměrovat. Většina vesmírného smetí vzniká tím, že majitel družice ji, poté co doslouží, nenasměruje včas do atmosféry.

Arstecnica také varuje, že velké množství odpadu může vzniknout také z materiálu, který není součástí družice, ale pomáhá družici dostat se na orbitu. Jako například rakety či kryt družice při startu. A tento odpad ze dřeva být nemůže. Je také otázkou, zda by dřevo v případě srážky v kosmických rychlostech nebylo pro okolí nebezpečnější. Arstecnica uvádí, že to však záleží na tom, jak jej japonská firma zpracuje.

Arstecnica si však všímá také jiných vlastností kosmických dřevěných schránek. Dřevem například lépe prochází rádiový signál, takže by satelity nemusely mít externí anténu a ušetřil by se materiál i prostor, či snížilo riziko poškození antény.

Problematika vesmírného smetí a koexistence ve vesmíru je v posledních letech stále aktuálnější. V roce 2007 se Čína pokusila problém vesmírného smetí experimentálně vyřešit sestřelením vlastního satelitu ze Země. Zásah však vedl k vytvoření druhého největšího zdroje kosmického smetí v historii, když ve vesmíru vzniklo přes 2000 nových objektů a přes 150 000 nových objektů menších než 1 cm. Množství vesmírného smetí v kosmu se tak rozšířilo až o 20 %. V posledních letech se tak vesmír stává prostředím velmocenského soupeření více, než dřív, když v minulých letech velmoci jako Rusko či Spojené státy zřídily vesmírné síly. Problematika odpovědnosti za vesmírné smetí vede také k novým právním otázkám. V  roce 2008 se tak Michael Dodge stal prvním právníkem s certifikátem z vesmírného práva.

Podle Světového ekonomického fóra se kolem Země pohybuje na 6000 družic, z nichž je 60 procent nefunkčních.

Obavy z hromadění kosmického odpadu rostou kvůli zvyšujícímu se počtu těles, jež jsou vypouštěna ze Země do vesmíru. Společnost Euroconsult odhaduje, že v příštích deseti letech bude vypuštěno do vesmíru bezmála tisíc družic ročně.

K růstu množství vypuštěných těles přispívá i rozmach takzvaných malých satelitů. Například v rámci projektu Starlink amerického miliardáře Elona Muska bylo od roku 2019 vypuštěno na oběžnou dráhu téměř tisíc družic, jež mají zaručit celosvětové pokrytí rychlým internetem. Další tisícovky těchto družic mají být vypuštěny v příštích letech.