Ministry z hnutí ANO děsí audit. Před poslanci se zarputile obhajovali
Vystoupení ministrů
NOVÉ
Jan Zatorsky
V Poslanecké sněmovně nebývá zvykem, aby ministři z vládního hnutí vystupovali před zákonodárci s dlouhými projevy nebo během interpelací. Výjimkou se stala schůze sněmovny, která řešila mimořádný bod ohledně návrhu auditní zprávy z Evropské komise. Jako první vystoupil předseda vlády Andrej Babiš se skoro hodinovým projevem. Po něm se pak střídali ministři z hnutí ANO, kteří se snažili před poslanci obhájit. Pokud by se informace z auditní zprávy potvrdily, mohlo by se totiž jednat u dotčených ministerstev o trestné činy poškození finančních zájmů EU a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Ihned po Babišovi vystoupil ministr životního prostředí Richard Brabec, který svou řeč avizoval už po pondělním jednání vlády. V proslovu se vymezil proti označení, že měl nadržovat chemickému průmyslu. Ve své řeči pak srovnával, kolik dotací rozdali bývalí ministři životního prostředí, konkrétně Martin Bursík za Zelené. „Před tímto obdobím byla žadatelům z holdingu Agrofert registrována, následně schválena dotační podpora Evropské unie pro více než čtyřicet projektů v objemu přibližně 800 milionů korun. A bylo to za ministrů Bursíka – ten byl za Zelené, úřednická vláda, tam se dokonce urodili čtyři ministři – Miko, Dusík, Šebesta, Bízková, pak tam byli nějací ministři za ODS – Drobil a Chalupa, a pak tam byl pan ministr Podivínský v úřednické vládě – 800 milionů za těchto ministrů,“ řekl na plénu Brabec.
„Dovolte mi, vážení, znova ta čísla zopakovat – 800 milionů korun, téměř, před Babišem a Brabcem pro Agrofert a 86 milionů z nového Operačního programu 2014 - 2020. Není už tohle docela jasný argument o tom, jak údajně nadržuji chemickému průmyslu a Agrofertu? Ale kdyby to snad nestačilo, mám pro vás další petardu,“ dodal Brabec, který dodal, že dotace za jeho vlády směřovaly i do domácností. „Devět miliard šlo na kotlíkové dotace. Takže já jsem vzal devět miliard tomu průmyslu – a předtím tam šly desítky miliard – a dal jsem je do domácností. Tak to je jako úžasný důkaz toho, jak nadržuji průmyslu,“ řekl Brabec.
Audit, který přišel z Evropské komise hovoří o konkrétní podpoře pro společnost Lovochemie z holdingu Agrofert. Problémem u této dotace bylo, že ji dostala firma z Evropského fondu pro regionální rozvoj. To by jako člen evropského obchodu s emisními povolenkami neměla dostat. Lovochemie také podle auditu žádala o podporu pro technologické inovace a výzkum, ale nepřišla s žádnými novými věcmi ani výzkumem, jelikož vše už vyráběla nebo používala firma Duslo, která také patří pod Agrofert.
Po Brabcovi vystoupil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který se k případu Lovochemie vrátil. „Jedna fatální chyba – prostě a jednoduše je projekt a v rámci tohoto projektu se zkonstatovalo, že ta dotyčná společnost nemůže čerpat, respektive musí vrátit zdroje, protože byla v takzvaném režimu pod emisními povolenkami. To je celkem důležitá zpráva. A ano, pokud by to tak bylo, tak skutečně nemůže, to je pravda. Problém byl v tom, že ta společnost a ten produkt nebyla. Stane se to, že se někdo přehlídne, na tom není zase nic mimořádného, prostě úředník auditního orgánu si toho nevšiml, že sice společnost je pod emisními povolenkami, ale ten projekt, kterého se to týká, naopak nejenom, že nebyl pod emisními povolenkami, ale nejednalo se o spalovnu, ale jednalo se o projekt, který naopak modernizoval a s ohledem na životní prostředí se naopak choval přesně opačně,“ řekl Havlíček před poslanci.
Po Havlíčkově projevu přišla ministryně financí Alena Schillerová, která varovala, že pokud by měl reakci na auditní zprávu psát ministr podle své politické příslušnosti, bylo by to naprosto nepřijatelným politickým vměšováním, které by poškodilo Českou republiku. „Systém evropských dotací v České republice není postaven na politické vůli a politickém rozhodováním o jejich přidělení či nepřidělení, ale na systému jasně popsatelných právních vazeb, kontrolních mechanismů a jasně definovaných kompetencí. Tyto kompetence náležejí profesionálům, úředníkům státní správy, byly nastaveny – a teď pozor – v těsné koordinaci s evropskými institucemi a evropskými institucemi je také průběžně dozorován,“ hájila rozdělování dotací Alena Schillerová.
Kromě Schillerové vystoupila i Klára Dostálová, která se snažila celý audit zlehčit. „Proces auditu skutečně není nic ojedinělého, v čem by Česká republika neměla žádnou zkušenost. Probíhá to tak, že Evropská komise zašle stálému zastoupení České republiky při Evropské unii dopis obsahující návrh auditní zprávy. Nejprve bývá zaslána anglická verze. Následně je státnímu zastoupení v Bruselu zaslán dopis s návrhem auditní zprávy v českém znění, kde je určen termín, do kdy se musí členský stát vyjádřit. Lhůta pro zaslání odpovědi je nejčastěji dva měsíce od doručení české verze. V případě tohoto návrhu žádná lhůta zatím neběží. Jde o předběžný návrh, který Evropská komise zaslala,“ uvedla Dostálová.
