Dánsko pomohlo Američanům špehovat Merkelovou. „Nejde o přátelství. Jde o sledování zájmů“

AMERICKÁ ŠPIONÁŽ

Dánsko pomohlo Američanům špehovat Merkelovou. „Nejde o přátelství. Jde o sledování zájmů“
Německá kanléřka Angela Merkelová Foto: Shutterstock
2
Svět

Echo24

V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.

Kromě kancléřky a někdejšího ministra zahraničních věcí byl terčem i Peer Steinbruck (SPD). Ten se tehdy ucházel o křeslo německého kancléře. „Z politického hlediska to považuji za skandál,“ řekl Steinbruck Deutshce Welle ke skutečnosti, že dánská služba spolupracovala s americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA). Merkelová ani Steinmeier neměli „žádné ponětí“ o špionážních operacích, které měli provádět přední dánští úředníci vlády. Mluvčí kancléřky uvedl, že byla o odhaleních informována.

Zprávu o podílu Dánů na americké špionáži přineslo několik evropských médií - dánských, švédských, norských, francouzských a německých. Informace média získala přímo od zdrojů z tajných služeb.

Dánská zahraniční a vojenská zpravodajská služba Forsvarets Efterretningstjeneste (FE) měla umožnit NSA využívat tajnou poslechovou stanici Sandagergårdan poblíž Kodaně. Zpravodajské služby se zde napojily na důležitý internetový rozbočovač, který slouží různým podmořským kabelům.

Podle tajného dokumentu se měla dánská vláda o spolupráci tajných služeb dozvědět nejpozději v roce 2015. Poté, co Edward Snowden světu odhalil činnost NSA, začali Dánové shromažďovat informace o spolupráci FE s NSA v letech 2012 až 2014, publikované v tajné Dunhammerově zprávě. Dánské zpravodajské služby podle zprávy také pomohly americké agentuře špehovat vlastní ministerstva zahraničí a financí i dánského výrobce zbraní. FE také spolupracovala s NSA na špionážních operacích proti samotné vládě USA.

Poté, co dánská vláda přesně zjistila, jak daleko spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí zašla, přinutila celé vedení FE v roce 2020 odstoupit.

Podle dánského experta na operace tajných služeb Thomase Wegenera Friise stála FE před rozhodnutím, s jakým globálním partnerem bude spolupracovat. „Učinili jasné rozhodnutí spolupracovat s Američany a proti jejich evropským partnerům,“ řekl německé stanici NDR Patrick Sensburg, který vedl německý parlamentní výbor ve vyšetřování špionážního skandálu NSA. Zpráva ho podle NDR nepřekvapila. „Nejde o přátelství. Nejde o morálně-etické aspirace. Jde o sledování zájmů,“ řekl Sensburg stanici.

NSA, FE ani dánské ministerstvo obrany se komentářů zatím zdržely. Obecné prohlášení ministerstva obrany však uvádí, že „systematické špehování blízkých spojenců je nepřijatelné“, uvádí stanice Deutsche Welle.

Snowden byl dlouholetý spolupracovník NSA i Ústřední zpravodajské služby (CIA). V roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Podle serveru WikiLeaks byli terčem odposlechů NSA mimo jiné i evropští státníci. Ve svých memoárech, které sepsal v knize Permanent record, Snowden líčí, že díky práci pro NSA a CIA dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily ústavu, proto neměl jinou možnost, než se o svá zjištění podělit s tiskem.

Ve své domovině je Snowden obviněn ze špionáže a krádeže a hrozí mu 20letý trest vězení. Před americkými úřady se uchýlil do Ruska, kde ho považují za hrdinu. Tam mu byl udělen azyl po neomezenou dobu.

Foto: Týdeník Echo