„Styďte se, zneužíváte mrtvé k agitce“. Schillerová se slzou v oku poslouchala příběhy z vypálených obcí
KAMPAŇ MINISTRYNĚ
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) si nenechala ujít příležitost, jak v rámci předvolební kampaně zapůsobit na voliče a na sociálních sítích kontroverzním způsobem projevila své dojetí z příběhů pamětníků vypálení obcí Lidice a Ležáky. Zveřejnila fotografie, na nichž je její tvář pokroucená smutkem, její výraz ale působí falešně a nuceně. Za tento „marketing“ ji silně zkritizovali i internetoví uživatelé, kteří ji obvinili ze „zneužívání mrtvých k předvolební agitce“ a vzkázali jí, aby se styděla.
„Poslouchám silný příběh Pavla Horyšovského (správně Horešovského - poz. redakce), jednoho z přeživších dětí z Lidic. V den vypálení obce mu bylo 16 dní,“ uvedla v popisku fotografie sdílené na Instagramu Schillerová. Na snímku je však vidět jen její obličej a výraz, kterým chtěla ministryně sdělit, že je jí do pláče. Lidický přeživší má na fotografii jen část hlavy a je vyfocen zezadu.
Stejně tak ministryně na svém Twitteru publikovala další fotografii, tentokrát s přeživší vypálení osady Ležáky Jarmilou Doležalovou, rozenou Šťulíkovou. I zde snímku dominuje Schillerová se ztrápeným výrazem, pamětnice na záběru stojí zády.
S paní Jarmilou, za svobodna Šťulíkovou, jedním ze dvou přeživších dětí po vypálení Ležáků. Z jejího vyprávění mrazí. pic.twitter.com/aRhyzFcxZZ
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) June 20, 2021
Na Schillerovou se v komentářích ihned sesypaly odsuzující reakce uživatelů, kteří kritizovali falešnost jejího výrazu a také to, že v rámci kampaně před sněmovními volbami „se neštítí pro vlastní zviditelnění udělat cokoliv“. Stejně tak si lidé všímali právě toho, že snímkům dominuje ona, a ne přeživší. „Je pak docela smutné, že na fotce jste primárně vy a snažíte se vzbudit v lidech spíše svou lidskost skrze přeživšího. Neříkám, že vaše emoce není skutečná, to doufám, že je, ale jsou věci, které by se marketingově měly šířit minimálně jinak, tohle není dobrý,“ vyjádřil se jeden z jejích sledujících.
Schillerová na sebe na svém Instagramu ale i jiných účtech často upozorňuje někdy až bizarními příspěvky. Známé jsou například její básně, které prý sama skládá. Naposled zveřejnila báseň, v níž veršuje o Bajkalu i síle života. Vloni v srpnu se zase například podělila o zasněné letní řádky, které sepsala ve vlaku směrem domů do Brna.
V Památníku Ležáky se v neděli bez přítomnosti veřejnosti uskutečnil pietní akt k 79. výročí vyhlazení osady nacisty. Kromě Schillerové se ho zúčastnil například ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Individuálnímu kladení květinových darů je vyhrazeno celé odpoledne za předpokladu respektování vládních nařízení. Před pandemií si zde tragédii Ležáků každoročně připomínaly stovky lidí.
Němci Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích vyvraždili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo při poslání do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.
