Proč jde u hospod to, co není možné u škol?

Možná jste si také všimli toho drobného rozporu, že zatímco naše děti jsou nuceny podstupovat nesmyslné testy s vysokou mírou nespolehlivosti a pak se ještě celý den dusit v roušce, v hospodách nic takového platit nebude.

A my jako rodiče se můžeme ptát proč?

Pokud přistoupíme na vládní „epidemiologické“ argumenty, tak to zcela postrádá smysl. Starší neznámí lidé se v hospodách navzájem nechrání a netestují se, ale děti v homogenním kolektivu ano. Fungují testy? Ano? Tak proč pak mají mít zdravé děti roušky, když už i učitelé jsou očkování. Nebo, testy nefungují, jsou nespolehlivé a proto tedy roušky? Aha, a proč tedy vláda takové testy vyžaduje? Nesmyslné, že?

A není to třeba tím, že restaurace jsou soukromé subjekty, jsou schopny se spojit, dupnout si a říct ono potřebné a rozhodné NE, zatímco u škol je většinou zřizovatel město – potažmo stát? A když už to není, u soukromých škol, přímo stát, tak je to on, kdo kontroluje, vydává licence a akreditace. A strach je skutečně silný nástroj moci – to dobře víme.

Ředitel a učitel jsou jen státní zaměstnanci a poslouchat příkazy a nesmyslná nařízení ministerstev jsou z podstaty zvyklí. Dělají to tak roky, tak čemu se teď divíme.

A málokdo má sílu a morální kredit se za děti, tak jako ředitel semilské školy pan Semecký, postavit a systému vzdorovat.
A že se ředitelé nespojili jako hospodští? Že netřískli do stolu a neřekli své rázné NE? To je totiž možná také zajímavý příběh.
Existuje asociace ředitelů základnách škol, kterou vede prezident - pan učitel Michal Černý. Jeho asociace je největší profesní organizací ředitelů a já věřím, že ta kdyby praštila do onoho pomyslného stolu, leccos by bylo možná jinak. Ale nepraštila – vydávala sice tisková prohlášení, že je proti uzavírání škol, ale testy brala jako „cestu k návratu do škol“ a jediné, co se jim nelíbilo bylo, že by ředitelé měli testy nakupovat sami.

No a co myslíte – k 1.červenci prezident asociace ředitelů, pan Černý odchází na ministerstvo, jako ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže.

Gratulujeme!

A že se za děti nepostavili ve velkém rodiče? Bohužel většina národa je už tak zdecimovaná nesmyslnými nařízeními, mnohaměsíčním nonstop pobytem v malých bytech s prací i dětmi, že už nemá zkrátka sílu bojovat a vzdorovat. Propaganda jede naplno a odolných kusů ve stádu ubývá.

Nejvíc mě ale na tom všem zaráží fakt, kolik lidí, i přes ty snůšky nesmyslů, co kolem sebe denně vidí, ještě vládě „hru na smrtící pandemii“ věří a stále ji s ní vytrvale hraje. Kdyby šlo skutečně o vysoce smrtelnou nemoc a ne o kšefty, tak nemoc se neptá – ta „měří“ všem stejně a paradoxně tato nemoc dokonce měří přísněji těm, kteří sedí na zahrádkách bez ochranných pomůcek, než našim dětem v respirátorech, pro které není téměř nebezpečná.

Možná je ale nakonec tím nejlepším vysvětlením skvělý citát Marka Twaina: „Je snazší lidi oklamat, než přesvědčit, že byli oklamáni.“