„Putin se velmi přepočítal. Míra odtržení od reality zaráží,“ říká odborník na Rusko Galleotti

Britský odborník na Rusko Mark Galleoti nevěřil, že Vladimir Putin zaútočí na Ukrajinu. Podle něj měl navrch v době před invazí, ale ve chvíli, kdy vyslal svá vojska na Ukrajinu, výhodu paradoxně ztratil. Chybu mohli způsobit i jeho poradci, kteří se mu neodvážili oponovat. V rozhovoru se slovenským konzervativním listem Postoj.sk popsal, jaký je možný další vývoj války a kdo by ruského prezidenta mohl nahradit.

Šanci, že Rusko začne válku, Galleoti před 24. únorem odhadoval na 30 až 40 procent. „Až do chvíle, kdy došlo k invazi, Putin vyhrával. Jeho jednotky byly na rusko-ukrajinských hranicích, všichni se báli investovat na Ukrajině, její ekonomika se hroutila, neměla přístup ke světovým měnám a zahraniční lídři mířili do Moskvy, což bylo přesně to, co Putin chtěl,“ uvedl Galleoti.

„A tady je zajímavé, jak se přepočítal ve výpočtu, že Ukrajina se zhroutí, a pozoruhodný je taky systém, který vytvořil a ve kterém neměl nikdo odvahu mu říct, že se mýlí,“ dodal. Podle něj byl útok na Ukrajinu odvážné rozhodnutí. „Putin ale obvykle nedělá odvážná rozhodnutí,“ poznamenal.

„Určitě předpokládal, že do dvou týdnů bude operace ukončena, že to bude jednoduché a že půjde spíše o policejní akci. Zatknout současnou vládu, vyměnit za novou, možná budou nějaké protesty… Proto mnoho jednotek, které bojovaly v prvních dnech, bylo z ruské národní gardy, měla to být spíše pořádková než vojenská operace. Také nepřipravili dostatek zásob munice, prostě počítali s tím, že za dva týdny bude po všem. Jsem si jistý, že Putin si nemyslel, že je to odvážný krok. Myslel si, že to bude jednoduché, Západ postaví před hotovou věc, jasně, nějaké sankce přijdou, ale nic, co by Rusko nezvládlo. Nejvíc mě zaráží, jak byl odtržený od reality,“ myslí si.

Galleoti je také přesvědčený, že za rozhodnutím částečně stojí špatné Putinovo zdraví. „Možná si myslí, že se mu zavírá příležitost zařadit se do panteonu budovatelů ruské státnosti, jako byli Petr Veliký nebo Ivan Veliký,“ spekuluje.

„Ještě dva dny před válkou nebyl rozhodnutý“

„Jeden z mých zdrojů tvrdil, že ještě dva dny před invazí nebyl Putin zcela rozhodnut,“ pokračuje Galleoti. „Měl prý tři možnosti: plnohodnotnou invazi, pro kterou se nakonec rozhodl, omezený útok na území Donbasu nebo pokračování v politické válce, tedy podkopávání ukrajinské ekonomiky a vyvíjení tlaku na západní představitele, aby Zelenského přiměli k dalším ústupkům ze strachu, že vyvolá invazi,“ uvedl.

Přesto podotýká, že rozhodnutí invazi zahájit bylo jistě jen Putinovo.

Nesdílí ale názory některých lidí, kteří srovnávají Putina s Adolfem Hitlerem. „Putin nechce vidět celý svět v plamenech,“ řekl. Podle něj má Putin z NATO zjevně strach. „Neposílají letadla nad území západní Ukrajiny, mnohem méně provokují svými bombardéry v Pobaltí, a pak jsou tu Švédsko a Finsko. Zpočátku se Rusové obávali, že jejich vstup do NATO bude mít vážné důsledky, ale dnes předstírají, že je jim to vlastně jedno,“ podotkl.

Další vývoj války

Galleoti tvrdí, že Putin nerad dělá náročná rozhodnutí, proto váhá s úplnou mobilizací a vyhlášením regulérní války. Bez toho ale válka pravděpodobně upadne do patové situace. Na druhou stranu další ofenzíva plná branců by měla za následek obrovské ztráty, které by Putinovi dozajista politicky uškodily. „Mezi vyhlášením mobilizace a nasazením vojáků na frontě uplynou tři měsíce, ale nikdo nechce rozpoutat ofenzívu na podzim za zhoršených povětrnostních podmínek. Proto si myslím, že bude ještě pár týdnů váhat a věci se nakonec vyřeší samospádem,“ řekl.

Neúspěch Rusů na Ukrajině by mohl vést k uvolnění režimu a reformám, dokonce k pádu ideologie „putinismu“, myslí si Galleoti. „I kdyby se sankce zrušily zítra, ruské hospodářství se nevrátí tam, kde bylo. Bude trvat dlouhé roky, než se zahojí hospodářské rány, které jim zasadily západní sankce,“ řekl. Promluvil také o možném Putinovu nástupci. Podle Galleotiho by ho mohl nahradit například ministr obrany Sergej Šojgu.

Galleoti v rozhovoru pro Postoj.sk předvídá také rozkol mezi západními zeměmi ve chvíli, kdy Rusko začne pod tlakem vojenských porážek a sankcí jednat o příměří. Část zemí podle něj bude chtít sankce zrušit a napravit předešlé vztahy, zatímco jiné, jako jsou Polsko a pobaltské státy, budou chtít nechat Rusko vykrvácet a způsobit mu co největší škody.

Rozhovor Marka Galleotiho pro Týdeník Echo si můžete přečíst v knize Proměny světa. Koupit si ji můžete zde.