1 komentář

Babišovcům a komunistům nenaléváme

komentář

Témata: , , , ,

Je to jedno z nejzásadnějších rozhodnutí Ústavního soudu za poslední dobu a právem rozvířilo velkou debatu nejen mezi právníky. Soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková, kteří jsou v dobrém i zlém dlouhodobě názorovými lídry soudu, definovali hranice, za nimiž už nemá módní posedlost diskriminací přednost před svobodou projevu a podnikání. Je to významný příspěvek jak ke svobodě projevu, tak podnikání, které jsou v posledních letech všeprostupující progresivistickou antidiskriminační regulací postupně ořezávány.

Ne každý si to nejpodstatnější dokázal z rozhodnutí dua Šimáčková–Šimíček vytáhnout. Rozhodovalo se totiž v citlivém případu Ruska a okupace Krymu, který v části české společnosti stále vyvolává vášnivou debatu. Tady by ale neměl zastírat podstatu rozhodnutí.

Duo Š a Š proti disentu třetího soudce v senátu Ludvíka Davida, který byl přitom původně soudcem zpravodajem, rozhodlo, že majitel ostravského hotelu Brioni měl právo odmítnout ubytovat Rusy, kteří nepodepíšou prohlášení, že nesouhlasí s okupací Krymu. Majitel hotelu za to dostal pokutu padesát tisíc korun od České obchodní inspekce. Stěžoval si a stížnost doputovala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Mezi tím krajský soud snížil pokutu na pět tisíc korun, ale jeho jednání nazval diskriminací. Hoteliér to nevzdal a šel k Ústavnímu soudu.

Šimíček a Šimáčková vymezují poprvé pro diskriminaci hranici mezi veřejným a soukromým. Podnikatelé, kteří nemají ve své branži, městě nebo regionu monopolní nebo dominantní postavení, si můžou dovolit do svého podnikání promítnout své názory. Pokud to nedělají formou, která by byla nenávistná, svévolná nebo zasahující do důstojnosti zákazníka. To se v tomto případě podle nich nestalo. Nabídka hotelů je v Ostravě dost velká na to, aby se Rusové mohli v klidu a bez obtíží ubytovat jinde. „Dochází k faktickému propojování svobody projevu s právem podnikat. Politika je věc veřejná a k jejímu provádění nejsou povolány jen státní instituce a registrované politické strany,“ píší Š a Š.

V duchu tohoto rozsudku si tedy hospodský, který má ve své čtvrti dost velkou konkurenci, může dovolit vyvěsit ceduli „Babišovcům a komunistům nenaléváme“. Je to jeho politické přesvědčení. Nikdo nemá povinnost hostit ve svém restaurantu večírek Strany zelených, ANO nebo Okamurovy SPD, pokud se s nimi hodnotově rozchází.

V Česku se to také běžně děje. Před prezidentskými volbami v roce 2013 jsem byla spolu se současným šéfredaktorem Babišovy MF DNES Jaroslavem Pleslem pozvána spolkem Evropské hodnoty (dnes hlavní expert na odhalování ruské propagandy) na debatu nazvanou Grilování Miloše Zemana. Měli jsme spolu s několika dalšími tehdejšímu prezidentskému kandidátovi klást před publikem v restauraci otázky. Pořadatel musel několikrát měnit restauraci, až jsme zakotvili v ne příliš známém podniku na pražské Kampě. Většina hospod totiž Volila Karla. Přímo podporovala Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga.

Antidiskriminační tažení bylo tehdy ještě o pár let méně vyvinuté a ani progresivním Evropským hodnotám nepřipadalo, že by se staly obětí diskriminace.

Šimáčková s Šimíčkem rýsují jasnou linii. Veřejný subjekt nesmí při lustrování zákazníků své politické a hodnotové preference projevovat. Stejně tak to nesmí dělat firma, která v okruhu není vystavena přímé konkurenci. A už vůbec ne monopol nebo firma v dominantním postavení, jako je ČEZ, Facebook či Google.

V duchu tohoto rozsudku si tak veřejná univerzita nikdy nesmí dovolit kvůli odporu studentů bojkotovat přednášejícího, který jim přijde kontroverzní. Pokud tedy nešíří nenávist a nedotýká se lidské důstojnosti. Stejně tak by si neměl Facebook dovolit mazat příspěvky, s nimiž se názorově neztotožňuje. On je ve své branži monopol. Zákazník nemá šanci získat stejně masový zásah na jiné síti. Jediná hospoda ve vesnici, která nemá konkurenci, si nápis „Babišovcům a komunistům nenaléváme“ dovolit nemůže. Ve velkém městě, kde je restaurace na každém rohu, na to má právo.

Velmi zajímavé jsou reakce na rozsudek. Někteří konzervativní právníci a komentátoři se proti němu bouří s tím, že příště by mohli být z restaurací vykazováni třeba zastánci právě konzervativních názorů. Je pozoruhodné, jak se najednou upínají k antidiskriminační legislativě, kterou jinak hojně kritizují. Teď si myslí, že by jim mohla pomoci vytvořit štít, až je budou progresivisté odněkud vylučovat.

Progresivisté a zastánci antidiskriminačního tažení naopak rozhodnutí bez ohledu na vějičku Krymu pochopili velmi přesně a bojí se ho. „Podle mého názoru nejde připustit, aby se jednotliví aktéři na trhu takto chovali. Veřejný prostor trhu by se potom mohl stát mimovým polem soukromých názorů a hodnot. Jenže trh tu není od toho, aby bránil hodnoty, ale poskytoval co největší svobodnou volbu a jednání pro všechny aktéry,“ prohlásil pro týdeník Respekt Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu. I další si stěžují, že soudci jdou přímo proti duchu diskriminační agendy.

Je to důležitá a cenná obhajoba dvou základních svobod, které pod antidiskriminační posedlostí ze společnosti čím dál víc mizí. Svobody projevovat názor a svobody podnikat.

Vojtěch Šimíček je dlouholetý zastánce svobody podnikání, kterou hojně podporoval už svými rozhodnutími na Nejvyšším správním soudu. Třeba v případě švarcsystému v roce 2005. Kateřina Šimáčková se zatím některými svými nálezy na Ústavním soudu pasovala do role největší progresivistky především v bioetických otázkách. Jako když dovolila homosexuálnímu páru zapsat se do rodného listu dítěte jako rodiče. Teď se ukazuje, že na rozdíl od jiných progresivistů si Šimáčková uchovává svobodu myšlení. Na tak důležitém místě je to zásadní.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.