Maláčová chce razantně navýšit minimální mzdu. Zatížila by rozpočty obcí, krajů a firem

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY

Maláčová chce razantně navýšit minimální mzdu. Zatížila by rozpočty obcí, krajů a firem
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je na navýšení minimální mzdy pravý čas, protože trh práce nebyl koronavirovou krizí výrazněji zasažen. Foto: ČSSD
1
Domov

Ladislav Šustr

I když se řada firem a společností potýkají po tvrdých lockdownech s nedostatkem peněz, budou zřejmě od příštího roku více zatíženy ze strany státu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž chce razantně zvýšit minimální mzdu na 18 tisíc korun. V současné době je na úrovni 15 200 korun a odborníci varují, že jakékoliv vysoké navýšení by poškodilo už tak vydrancovaný státní rozpočet a vyšší mzda ze zákona by tak byla pouze větším dluhem.

Ministryně Maláčová se za navýšení mzdy staví opakovaně každý rok. Ještě v roce 2018 byla nejnižší mzda na úrovni 12 200 korun. Poté se zvedla na 13 350 a následně v minulém roce na 14 600 korun. Skokový nárůst si ministryně přeje na příští rok, kdy by měla hranice začínat na 18 tisících korunách. Na rok 2022 by pak navrhovala skok na 20 tisíc korun.

Podle Maláčové je na navýšení pravý čas, protože trh práce nebyl koronavirovou krizí výrazněji zasažen. „Česká republika má teď nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii i přes všechny vypnuté podpůrné programy. Není na co čekat,“ uvedla Maláčová.

Nezaměstnanost sice v květnu klesla na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Přesto se podpůrné programy tlumily s postupným rozvolněním restrikcí. Řada zaměstnanců tak bude propuštěna po třech měsících od obdržení výpovědi. Nezaměstnanost tak v následujícím období poroste.

Pokud by navýšení minimální mzdy ve stejné výši prošlo, tak by to nejvíce poškodilo firmy a společnosti, které se vzpamatovávají po státních restrikcích a zákazech. Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně platí dva hlavní následky při navyšování minimální mzdy. „Zvýší se podíl těch, kteří pobírají minimální mzdu. K současným se přidají ti, kteří brali na úrovni mezi starou a novou minimální mzdou. Tím pádem přibude podíl lidí, kterým mzdu určuje vláda, a nikoli jejich schopnosti. To zvyšuje závislost lidí na vládních rozhodnutích,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Dalším dopadem je, že některá pracovní místa budou nahrazena stroji či zaniknou úplně spolu se zaměstnavatelem. „Je pak škoda, že ale nemáme lakmusový papírek, který by dokázal identifikovat, kdo přišel kvůli vládnímu rozhodnutí o práci. Popularita zvyšování minimálních mezd by pak vypadala jinak,“ dodal Bartoň s tím, že se efekt zvyšování minimální mzdy na propouštění nedá relevantně dokázat.

Kromě toho to bude znamenat zatížení pro zaměstnavatele. Minimální mzda by totiž rostla rychleji, než mzda průměrná. Reálně by to vypadalo tak, že nejhůře placení zaměstnanci by dostali razantně přidáno ne za jejich schopnosti, ale jen kvůli vládnímu rozhodnutí. „Plán ministryně Maláčové, který podporuje celá ČSSD i odbory, signalizuje, že jak řada politiků, tak odboráři si odmítají přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky,“ uvedl k navýšení mzdy hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Kromě toho minimální mzda ovlivňuje i některé sociální dávky, které pak s navýšením budou následovat. Jedná se o školkovné, zdanění důchodů a minimální zdravotní pojištění.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by tah Maláčové jen přinesl zatížení zaměstnavatelům, kterým by se následně snížila ziskovost. Navíc zaměstnanci mají více peněz z letošního zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daně z příjmu.

O výši minimální mzdy na příští rok bude jednat tripartita. Ta se má sejít 21. června. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že bude chtít jen mírný nárůst, který by vyplynul z dohody tripartity. Firmy požadují nárůst maximálně o 500 korun. Odbory naopak tlačí na navýšení přes hranici 16 tisíc korun.