Masakr, ze kterého mrazí. Po mítinku příznivců Gándhího zůstaly hory mrtvol

Masakr v pandžábském Amritsaru, při kterém 13. dubna 1919 britské vojsko střelbou rozehnalo protibritský mítink přívrženců Mahátmy Gándhího, si vyžádal 379 mrtvých a přes 1000 zraněných. Tragická událost vedla k odhodlání indického lidu zahájit národně osvobozenecký boj proti britské nadvládě.

Po skončení první světové války mnozí Indové věřili, že nastal čas na změnu jejich postavení ve vlasti, jež byla přes půlstoletí britskou kolonií prvořadého významu. Indická zákonodárná rada však přijala represivní Rowlattův zákon, kterým ještě více posílily bezprecedentní pravomoce bezpečnostních složek z doby války. V reakci na projednávání urážlivého Rowlattova zákona zahájil duchovní vůdce a politik Mahátma Gándhí horečnou agitační činnost. Mnoho protestních shromáždění se konalo po celé zemi.

Obzvlášť silnou odezvu měla Gándhího výzva v severozápadní provincii Paňdžáb, odkud pocházela více než polovina vojáků nasazených v zámoří. Když byli dva hlavní organizátoři kampaně z rozhodnutí úřadů deportováni z Amritsaru, rozhořčený dav v ulicích vypálil vládní budovy a zabil i několik

Britů. Pacifikací oblasti pověřil paňdžábský místoguvernér Michael O´Dwyer brigádního generála Reginalda Dyera. Ten ihned vydal zákaz shromažďování.

 

Navzdory zákazu, o kterém věděl zatím málokdo, se v neděli 13. dubna 1919 odpoledne sešlo k poklidnému protestu na amritsarském prostranství Džalijánválá bágh více než 10.000 mužů, žen a dětí. Někteří z nich do města zavítali oslavit hinduistický jarní svátek, který připadal na ten den. K prostranství chráněnému ze tří stran vysokými zdmi dorazil i generál Dyer s 50členným oddílem. Bez jakéhokoliv varování vydal rozkaz k palbě. Během necelých 15 minut vystříleli vojáci do vyděšeného davu 1650 nábojů a odpochodovali pryč.

Podle vyšetřovací komise za sebou zanechali 379 mrtvých a 1200 zraněných, indické odhady hovoří o

1000 obětech. Generál Dyer před vyšetřovací komisí prohlásil, že zákrok byl nutný pro vyvolání „morálního a všeobecného účinku“. Dyer byl zbaven velení, ale jinak potrestán nebyl.

 

Amritsarský masakr, následné vyhlášení stanného práva v Paňdžábu a zesílené represe vůči místním obyvatelům trvale zatížily britsko-indické vztahy. Indie nakonec vyhlásila nezávislost v srpnu 1947.

Čtěte také: Nepolepšitelný. Noví Babišovi ministři opakováním těch starých

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.