Arménie prosí Rusko o pomoc proti Ázerbájdžánu. Údajně použil chemické zbraně

Arménský premiér Nikol Pašinjan oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc se zajištěním bezpečnosti Arménie, která vede ozbrojený střet s Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Oznámilo to arménské ministerstvo zahraničí. Jerevan v sobotu obvinil Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán, informuje agentura TASS.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ upřesňuje komuniké ministerstva. V dopise adresovaném Putinovi arménský premiér uvedl, že boje se přibližují k arménské hranici, a obvinil Turecko z podpory Ázerbájdžánu.

Rusko má sice v Arménii vojenskou základnu a obě země pojí bezpečnostní dohoda, Moskva ale dříve uvedla, že dokument se nevztahuje na separatistickou oblast Náhorního Karabachu.

Jerevan v sobotu oznámil, že síly Baku používají zbraně s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky (bílý fosfor), zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu (Arcachu). Ženevské úmluvy upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války.

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu v pátek jednali v Ženevě pod záštitou takzvané Minské skupiny, kterou společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Dohodli se, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo, rozhovory však nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých je podle AFP nejméně 1250.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.