Herec Svěrák se zapojil do prezidentské kampaně generála Pavla

Herec, scenárista a spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák se zapojil do prezidentské kampaně generála Petra Pavla. S kandidátem na funkci příští hlavy státu natočil spot, v němž od dalších občanů shání pro Pavla podpisy. Podle platné legislativy jich prezidentský kandidát musí nasbírat 50 tisíc pro to, aby se mohl volby účastnit.

Klip je koncipován jako videohovor. Pavel v něm telefonuje Svěrákovi, prosí ho o pomoc v kampani a ptá se, zda s hercem může počítat. „No jistě. A co pro to můžu udělat?“ ptá se Svěrák. Následuje série telefonátů, kdy jeden člověk volá druhému a navzájem se nabádají k přidání podpisu pod Pavlovu kandidaturu. Ve videu vystupuje kupříkladu i český skateboardista Maxim Habanec.

Zdeněk Svěrák při předchozích prezidentských volbách podporoval exministra zahraničí Karla Schwarzenberga, o pět let později Jiřího Drahoše. V případě Schwarzenbergerovy kandidatury dokonce natočil se synem Janem Svěrákem předvolební klip.

Pavlova výchozí pozice

Petr Pavel v předvolebních průzkumech dlouhodobě figuruje na druhém místě za expremiérem Andrejem Babišem. První kolo prezidentských voleb by podle červencového volebního modelu agentury Median vyhrál předseda hnutí ANO s 25,5 procenta hlasů. Na druhém místě by byl Pavel s 21 procenty. Pavel se na Babiše ve srovnání s předchozím průzkumem dotahuje. V modelu Medianu zveřejněném na začátku června měl Babiš 28,5 procenta hlasů a Pavel 19,5 procenta. Třetí by s větším odstupem byl odborový předák Josef Středula.

Pavla nicméně dlouhodobě stíhá jeho minulost. Bývalý vysoce postavený muž v české armádě i NATO totiž působil u československých vojenských špionů a byl také členem KSČ. Redakce se tomu věnovala před několika lety, více si můžete přečíst zde.

Časopis Týdeník Echo již v roce 2019 konstatoval, že generál Petr Pavel své ohlášky na prezidentskou kandidaturu doprovází zastíráním své minulosti, a to nejen v KSČ. Členství ve straně tehdy Pavel vysvětloval okřídleným výrokem, že chtěl režim reformovat zevnitř a že byl inspirován tehdejším sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem a jeho perestrojkou. „Ve skutečnosti o vstup do KSČ požádal v době tuhé totality a před Gorbačovovým nástupem k moci. Mlží také kolem začátku své vojenské kariéry, kdy se do služeb armády komunistického režimu vydal jako syn vysokého důstojníka ČSLA,“ napsalo Echo.

Redakce tehdy poukazovala na rozpory mezi tím, co Pavel říká veřejně a tím, co je možné vyčíst z veřejných dokumentů. Generál tvrdil, že do KSČ vstoupil až v éře Michaila Gorbačova a uvolňování, ve skutečnosti přihlášku podal již v roce 1983, tedy dva roky před tím, než se Gorbačov dostal k moci.

Problematický byl však u Pavla především poslední rok před revolucí. Od zimního semestru 1988 studoval speciální školu Generálního štábu ČSLA – studijní obor vojenské zpravodajství. Pavel se v rámci studia u „špionů“ připravoval na seskoky v týlu nepřítele, což v té době znamenalo na území členů Severoatlantické aliance. Jeho úkolem byly průzkum a diverze. „Vyřadit stanoviště jaderných zbraní, taky velitelská stanoviště, spojovací komunikační uzly… Buď bychom ty cíle zničili sami, nebo kdybychom toho nebyli schopni, měli jsme na ně navádět jinou, větší sílu od nás,“ řekl generál pro Týdeník Echo.