Souboj technologií. Jak fungují západní vakcíny, ruský Sputnik V a čínský Sinopharm

VAKCÍNY PRO EVROPU

Souboj technologií. Jak fungují západní vakcíny, ruský Sputnik V a čínský Sinopharm
Ve světle zredukovaných dodávek vakcín ze Západu se debatuje, čím nedostatek nahradit. Kolem ruské vakcíny proto probíhá divoká odborná i politická debata, která zatím nemá konce. - Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Svět

Nabídka různých vakcín proti covidu-19 se rozšiřuje, v Evropské unii jsou ale zatím schválené pouze tři a doprovází je logistické problémy. V případě té nejnovější od britsko-švédské firmy AstraZeneca se debatuje také o její účinnosti u seniorů. Mimo EU jsou ve hře další vakcíny, které by mohly výpadek dodávek již schválených vakcín vyrovnat, liší se ovšem svou strukturou a ne všichni výrobci zveřejnili dostatek dat z klinických studií. Mimo rámec smlouvy s Evropskou komisí se nejčastěji mluví o ruské vakcíně Sputnik V a čínském Sinopharmu, které si již schválilo Maďarsko.

Dosud bylo pro nouzové používání ve světě schváleno devět vakcín proti novému koronaviru. Kromě vakcín od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca (které dostaly zelenou v EU, Velké Británii a USA) patří k dalším ruské vakcíny Sputnik V a EpiVakKorona, z Číny pocházejí vakcíny od firem Sinopharm, Sinovac a CanSino. Indie má vakcínu Covaxin. Ve fázi klinického hodnocení je v současnosti podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 50 dalších vakcín. Celkově se řadí do čtyř kategorií: mRNA vakcíny, virové vektorové vakcíny, vakcíny na bázi bílkovin a inaktivované nebo živé oslabené virové vakcíny.

Jako první se v západních zemích začalo očkovat s vakcínou Comirnaty od Pfizeru a BioNTechu. V současné době je také na počet dávek zastoupena nejvíce, přestože výrobce oznámil redukci dodávek v těchto týdnech kvůli rekonstrukci své belgické továrny, která má poté lépe pokrýt poptávku. Podává se ve dvou dávkách s rozestupem 21 dní (podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv maximálně 42 dní, pak nejde bezpečnost zaručit). Jednou z hlavních nevýhod této vakcíny je nutnost ji skladovat při teplotách mínus 70 stupňů Celsia, což omezuje její aplikaci na velké nemocnice a očkovací centra, které mají dostatečné vybavení.

Očkovací látka se řadí do skupiny mediátorových RNA (mRNA) vakcín. Neobsahují živý ani neaktivovaný virus, ale pouze jeho genetickou informaci. Metoda je přirovnávána k návodu – zjednodušeně si jej lidský imunitní systém „přečte“ a podle něj začne produkovat kousek „spike proteinu“, neboli bílkovinného výběžku koronaviru. Jelikož jde jen o malou část viru, nemůže člověku ublížit, ale zároveň stačí k zapamatování a vyvolání imunitní reakce i produkce protilátek v těle. Protože mRNA obsažená ve vakcíně nemůže vstoupit do buněčného jádra a reagovat s DNA očkovaného, nemůže měnit nebo upravovat DNA očkovaného.

Na stejné bázi funguje i vakcína od americké společnosti Moderna či chystané sérum od CureVacu. Moderna byla hned druhá, která se dočkala schválení na území EU a USA. Oproti přípravku firem Pfizer a BioNTech má výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat do méně vybavených očkovacích center. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má podle SÚKL uskutečnit maximálně do 35 dní. Stejně jako u první v EU již používané vakcíny je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Velkou pozornost na sebe upíná vakcína od koncernu Johnson & Johnson, s níž vládní očkovací plán počítá od dubna. K vyvolání plné imunity stačí jediná dávka, uchovávat se mohou do 8 stupňů Celsia. Jde o vakcínu na bázi bílkovin, které používají k bezpečnému vytvoření imunitní odpovědi neškodné fragmenty proteinů nebo proteinových obalů napodobujících koronavirus. Dalším příkladem proteinové vakcíny je také očkovací látka vyvíjená společností Novavax, která má jeden ze svých výrobních závodů v České republice.

Dříve nadějná, nyní problematická AstraZeneca

Po schválení 29. ledna míří do zemích Evropské unie vakcína od britsko-švédského výrobce AstraZeneca. Ta se řadí k tradičnější skupině očkovacích látek, které staví na tzv. vektorové technologii. Do těla se vpraví virový vektor, v tomto případě neaktivovaný a usmrcený koronavirus ChAdOx1, který u opic způsobuje nemoci dýchacích cest. Ten stačí k tomu, aby po vzoru mRNA vakcín vyvolal imunitní reakci, při střetu s opravdovým koronavirem by tak měl hned reagovat zapamatovaným postupem, tedy tvorbou protilátek.

Dlouho byla vakcína, která vznikala ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou, považována za tu, která se začne používat jako první. Je relativně levná a především dobře skladovatelná (až 8 stupňů Celsia), díky čemuž se může ve velkém distribuovat i hůře vybavených očkovacích center či ordinací praktických lékařů. V zemích EU na ní prakticky stojí nadcházející fáze očkovacích strategií, kvůli logistickým problémům se ale členské státy dočkají jen poloviny dodávek, které jim byly slíbeny pro následující měsíce. Tím problémy neskončily – některé národní lékové agentury mají pochybnosti o účinnosti této látky u seniorů.

Italský regulátor v sobotu vydal doporučení, aby vakcínu dostávaly jen osoby ve věku 18 až 55 let. Německé úřady chtějí omezit použití preparátu na osoby mladší 65 let, tamější média na základě anonymních vládních zdrojů dříve uvedla, že účinnost u seniorů činí zhruba 8 procent. Podle opatrného výroku českého ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je třeba počítat s tím, že vakcíny obecně jsou u starších lidí o něco méně účinné. Uvedl, že dokumenty, podle kterých byla vakcína schválena, žádnou horní věkovou hranici neobsahují, stanovisko k očkovací látce připravuje SÚKL a Česká vakcinologická společnost.

Uzrála doba na Sputnik V?

Ve světle zredukovaných dodávek vakcín ze Západu se debatuje, čím nedostatek nahradit. Kolem ruské vakcíny proto probíhá divoká odborná i politická debata, která zatím nemá konce. Někteří lidé by její přítomnost uvítali, jiní upozorňují na fakt, že vakcína není dostatečně otestovaná a pro její zhodnocení chybí relevantní podklady. Pro Sputnik V se vyslovilo už Maďarsko a minulý týden podepsalo smlouvu na koupi dvou milionů dávek ruské vakcíny. O podobném kroku přemýšlí i Německo – německý ministr zdravotnictví Jens Spahn připustil, že pokud Sputnik V schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), nakoupí ji.

Ruská očkovací látka spadá do stejné kategorie jako AstraZeneca, rovněž staví na vektorové technologii, využívající deaktivovaný adenovirus. Na základě toho také britsko-švédská firma podepsala s Ruskem memorandum o spolupráci na vývoji vakcíny. Žádost o registraci v Evropské unii již výrobci podali a uvedli, že mohou dodat do EU v první polovině tohoto roku až 100 milionů dávek očkovací látky.

Struktura vakcíny a logistika by tedy neměly činit problémy, nedůvěra plyne spíše z ruských úřadů. Registraci v Rusku získala vakcína už po druhé fázi klinických testů, ta třetí ještě stále neskončila, přestože s ní již masově očkuje. Jinými slovy chybí data z finálních klinických studií, která by mohla upozornit na případné vedlejší účinky či sníženou účinnost konkrétních věkových kategorií. V ČR by byl pro ruskou vakcínu exministr Roman Prymula, podle současného šéfa resortu Blatného ale nechce vakcinovat obyvatelstvo, dokud očkovací látka nedostane zelenou od EU.

Nejistá čínská alternativa

Kromě ruského Sputniku V maďarské regulační úřady schválily k použití také vakcínu od čínského výrobce Sinopharm. Kromě Číny s ní chtějí očkovat země jako Spojené arabské emiráty, Srbsko nebo Bahrajn. Oficiálně se účinnost této vakcíny blíží k 80 procentům, SAE oznámily o něco vyšší na základně vlastních studií. Skladovatelnost se podobá vakcíně od AstraZenecy, vydrží teploty do zhruba 8 stupňů Celsia. Dle některých hongkongských deníků zároveň čínská vakcína údajně může vyvolat řadu nepříjemných vedlejších účinků – příznaků mělo být o několikanásobně více než u západních vakcín.

Sinopharm, ale také příbuzná čínská vakcína Sinovac patří do kategorie tzv. živých a inaktivovaných očkovacích látek. V nich je živý virus oslaben (tzv. živé vakcíny) nebo inaktivován, tedy usmrcen (tzv. inaktivované vakcíny). Takový virus nezpůsobuje onemocnění, ale přesto generuje imunitní odpověď. Na stejném principu pracuje i indická očkovací látka proti koronaviru Covaxin.

Nejde o novou technologii, podobně fungují živé vakcíny proti proti příušnicím, zarděnkám nebo spalničkám, případně inaktivované vakcíny proti obrně nebo žloutence typu A. U živých a inaktivovaných vakcín je třeba vybalancovat riziko, že mohou stimulovat imunitní systém až příliš, a velmi silná reakce může některým lidem způsobit vážné komplikace.