Rovní a méně rovní. Antisemitismus v Black Lives Matter

ECHOPRIME

Rovní a méně rovní. Antisemitismus v Black Lives Matter
Panda rhei. Maškara protestující proti tragickému policejnímu zákroku, jehož obětí byl George Floyd. Los Angeles po 25. květnu 2020. Foto: Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu

Ulicí procházeli rozzlobení lidé, provolávali protižidovská hesla, napadali židovské obchody a hanobili synagogy. Nejde o výjev z carského Ruska, ale ze Spojených států letošního roku. Třeba z demonstrace hnutí Black Lives Matter v Los Angeles koncem letošního května.

Je v tom velký kus ironie. Typický americký Žid je potomkem imigrantů z východní Evropy, kteří prchali před chudobou, ale i nenávistí. I v Americe se stali předmětem předsudků nebo ústrků, podobně jako černoši, i když v menší míře. Ale dostali šanci, využili jí a většinou se brzy vzmohli.

Řetěz ironie je ale delší. Židé na trpké počátky nezapomněli a stali se mezi bělochy nejhlasitějšími bojovníky za práva černochů. Dokonce se dalo mluvit o spojenectví, byť i to začalo nejpozději v 70. letech hořknout. Dnes už je situace zcela převrácená, Židé se stali – přinejmenším v očích části bojovníků za rovnoprávnost – předními viníky rasových nespravedlností. Tak jak se to projevuje na demonstracích nebo i ideologii hnutí BLM.

Zimmermanova pomsta

Hashtag #BlackLivesMatter se objevil v roce 2013 poté, co člen sousedské hlídky George Zimmerman zastřelil neozbrojeného černocha Trayvona Martina. Případ vyvolal projevy veřejné nespokojenosti pod hlavičkou BLM, které vyvrcholily letos po smrti George Floyda.

Je charakteristické, že už po Martinově smrti se začala šířit fáma, že Zimmerman je Žid, a jde tedy o násilí privilegovaného bílého Žida na nevinném Afroameričanovi. Tento motiv nebyl v roce 2013 zdaleka nový; a nezmizel ani v následujících letech. Bylo možné ho odbýt tvrzením, že hnutí Black Lives Matter je volně organizované, a nemůže mít extremisty pod kontrolou. V roce 2016 ovšem vedení BLM uveřejnilo programové prohlášení, které obsahovalo řadu výpadů proti Izraeli coby „apartheidnímu státu“, nebo dokonce pachateli „genocidy“. BLM se jím také přihlásilo k hnutí BDS, které usiluje o bojkot Izraele a uvalení sankcí na něj. Současně dokument BLM neobsahoval vyjádření k žádnému jinému státu nebo konfliktu na zeměkouli.

Celý text Jana Fingerlanda si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: echo