Kdo nastoupí po Angele? První tři strany v Německu se od sebe skoro neliší

TÝDENÍK ECHO

Kdo nastoupí po Angele? První tři strany v Německu se od sebe skoro neliší
Digitálně upravené portréty lídrů politických stran: Annalena Baerbocková, Armin Laschet a Olaf Scholz ve zralejším věku. Foto: Foto: Profimedia.cz
1
Svět

Daniel Kaiser

Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 procent), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 procent) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 procent; údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září). Dosud vládnoucí velká koalice CDU a SPD by s takovým výsledkem mohla pokračovat, byť s velmi těsnou většinou a v prohozeném pořadí. Kancléřem by byl lídr SPD, dosavadní vicekancléř Olaf Scholz. Zelení se už čtvrt roku nalézají na sestupu do druhé ligy, do té první je tu řadíme proto, že poslední dva roky, až do letošního jara, v průzkumech vedli. A už léta jsou směrodatnou stranou, určují agendu, takže Německu do jisté míry vládnou i z opozice.

Další velká podobnost s českou předvolební krajinou: víc než 40 procent Němců krátce před volbami neví, koho volit, případně zda k nim vůbec jít. U našich sousedů člověk při pohledu na programy první trojky ještě snáz dojde k závěru, že konečné pořadí na prvních třech místech není podstatné. V klíčových tématech se tři uchazeči o vládu nad Německem skoro neliší.

Liší se v různé míře zbytek politické scény, který si však rozdělí jen třetinu hlasů a bude rád. Dvě strany napravo od mainstreamu, liberální FDP a národně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD), jsou v preferencích obě plus minus 11 procent. Postkomunisté (Die Linke) do Bundestagu s šesti procenty celostátně a ovšem s jistotou několika přímých mandátů z východoněmeckých okrsků proniknou také. Postkomunisté jsou trochu mimo salony hlavně pro svůj původ, politicky je najdeme na levém okraji hlavního proudu, ale pořád ještě uvnitř. I dědici Ericha Honeckera dnes podporují velkorysou migrační politiku, klimatické zákony a poslední rok a půl lockdowny. Text byl publikován také na https://theconservative.online/cz.

Esej Daniela Kaisera si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku Echo. Ten si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.