Rozpočet EU je v patu. Lídři se snaží najít kompromis i pro Maďarsko a Polsko

ROZPOČET EU

Rozpočet EU je v patu. Lídři se snaží najít kompromis i pro Maďarsko a Polsko
Svět

Echo24

Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce, která se koná v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem. Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů či sankcí vůči Turecku. Dalším důležitým tématem je společný boj proti covidu-19, o němž političtí vůdci diskutují na úvod summitu.

Zatímco lídři Maďarska a Polska jsou s rozpočtovým návrhem německého předsednictví spokojeni, například Nizozemsko má k němu výhrady. Německá kancléřka Angela Merkelová označila summit krátce před jeho začátkem za "okamžik pravdy".

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného krizového fondu o celkovém objemu přes 1, 8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti čerpání peněz dodržováním principů vlády práva. Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, nechtějí, aby bylo vyplácení evropských peněz spojeno s principy právního státu.

Německé předsednictví ve středu přišlo s návrhem upřesňujícího textu, který dnes budou šéfové států a vlád projednávat.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit prohlásil, že EU je "krůček od dosažení shody", která by odblokovala unijní peníze. Jeho polský kolega Mateusz Morawiecki řekl, že kompromisní návrh zajišťuje, aby nebyl mechanismus zneužíván ke "svévolným a politicky motivovaným rozhodnutím" proti jeho zemi. Oba státy patří k čistým příjemcům unijních peněz a zablokováním fondu by přišly o desítky miliard eur.

Kompromisní text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří mezi nejhlasitější zastánce spojení peněz a vlády práva, dal před začátkem vrcholné schůzky najevo určité pochybnosti. Chce například vědět, co si o dodatečných podmínkách myslí Evropský parlament. Někteří europoslanci se přitom již nechali slyšet, že doplňující text podle nich výrazně ztíží praktické uplatnění nového mechanismu.

"Chci mít absolutní jistotu, že tenhle kompromis v žádném případě neomezí právní funkčnost a ani rozsah tohoto nařízení," řekl Rutte. Podobně opatrný byl i předseda belgické vlády Alexander De Croo.

Předseda europarlamentu David Sassoli, který na úvod summitu tradičně seznámil lídry se svým postojem, kompromisní variantu podpořil. "Doufáme, že dnes či zítra (v pátek) bude nalezena shoda," řekl novinářům po svém vystoupení před unijními lídry. Pokud dnes političtí vůdci návrh podpoří, EP by mohl rozpočet a fond definitivně schválit příští týden, doplnil italský politik. Podobně se vyjádřilo i několik zástupců nejsilnější lidovecké frakce v EP, skeptičtější hlasy naopak zněly z tábora socialistů.

Diplomaté dávali před jednáním najevo opatrný optimismus, že by lídři ke shodě mohli dojít. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela je shoda blízko a "rozhodne se v následujících hodinách".

"Uvidíme, jestli dnes dospějeme k jednomyslnosti," řekla při příchodu Merkelová. Zdůraznila, že její země "tvrdě pracovala" na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.

Foto: Týdeník Echo