Jak si Čína kupuje americké univerzity

Americké instituce vyššího vzdělávání s tím mají bohatou zkušenost, která se taky v poslední době stává rostoucím předmětem veřejného zájmu. Je to pochopitelné. V době prezidenta Trumpa se viditelně proměnil americký pohled na Čínu, a to zdaleka nejen v řadách vlády a Trumpových příznivců.

Politici a experti na zahraniční politiku zvažují, zda celý koncept globalizace, tak jak byl vůči Číně aplikován, nebyl omyl, který se Americe vymstil. Byznysmeni zvažují, jestli Čína nezískala z jejich vstupu na čínský trh mnohem víc než oni sami a zda už nenastala chvíle, kdy už Čína usoudila, že je nepotřebuje, a začne získané využívat proti nim. Trumpova obchodní válka je strukturovaná tak, aby tlačila velké firmy k postupnému přesměrovávání výrobních řetězců z Číny buď domů, anebo aspoň do méně predátorských zemí. Zatímco politická scéna žije poslední dva roky vyšetřováním „ruského spiknutí“, čínské kyberútoky a hackerské operace jsou neméně četné, a narazíte-li na zprávu o tom, že FBI zatkla nějakého pracovníka či subdodavatele federální vlády pro podezření ze špionáže, není výjimkou, že jde o práci pro Čínu (a mezi těmito případy zase není výjimkou, když jde o Američana čínského původu).

Strategické přehodnocení vztahu s Čínou je tím naléhavější, že Američané mají možnost si všimnout, že někteří aktéři už vyrazili na cestu podvolení. Ta vyvrcholila v posledních týdnech podlézavými vystoupeními různých sportovních činitelů, odsuzujících podporu hongkongských demonstrantů. Ale to nebyla jediná ani první příležitost. Už delší dobu si leckdo všímal, jak Hollywood usměrňuje čínské motivy ve svých filmových produktech tak, aby v Pekingu nenarazil. Na příští rok se chystá nové pokračování filmu Top Gun a ze zveřejněného traileru fanoušci zjistili, že z kožené bundy hlavního hrdiny v podání Toma Cruise zmizely tchajwanská a japonská vlajka. Filmová studia samozřejmě nejsou jediné firmy, které jsou zranitelné a podřizují se. Centrála hotelového řetězce Marriott propustila zaměstnance, který měl na starosti obsluhu firemních účtů na sociálních sítích a olajkoval twitterový post podporující nezávislost Tibetu. Čína zorganizovala kampaň „lidového pobouření“ a přinutila firmu za trest na sedm dní zavřít své weby a internetové aplikace v Číně. Marriott se podvolil, a to přesto, že ho v USA kritizovala nejen média, ale velmi ostře i republikánský senátor Marco Rubio. Marriott má v Číně tři sta hotelů a, jak se ukázalo, zloba čínské vlády váží víc než zloba amerického senátora.

Celý text vyšel v Týdeníku Echo, který si můžete koupit v eshopu