V souvislosti s chřipkou či se zánětem plic umírá ročně v Česku skoro 20 tisíc pacientů

Zatímco je pozornost českého zdravotnictví upřena na šířící se koronavirus, nelze přehlížet další zdravotní problémy, které Čechy tradičně trápí. Zanedbávají se jiné diagnózy než COVID-19 a přestože by se měly nemocnice pomalu vracet do běžného režimu, stále hrozí například přehlédnutí tisíců onkologických pacientů. Statistiky úmrtí ukazují, že nejvíce nebezpečné jsou nemoci srdce či právě rakovina, které stojí za největším počtem úmrtí v Česku. Čísla naznačují, že i tradiční chřipka a zánět plic má ročně za příčinu kolem tří tisíc úmrtí, v souvislosti s jinými nemocemi však číslo dosahuje až 20 tisíc obětí ročně. Na problémy spjaté s koronavirem v Česku umřelo zatím 169 lidí.

Statistiky mortality poskytl deníku Echo24 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Z čísel vyplývá, že v letech 2014-2018 zemřelo v průměru 109 970 osob ročně. Průměrný věk při úmrtí je 75 let (medián 78 let). 81 % zemřelých jsou osoby ve věku 65 let a více. Ženy se dožívají v průměru o 7 let více než muži. 88 % žen umírá ve věku 65 let a více (u mužů činí tento podíl 75 %).

V ČR zemře v průměru 9 149 lidí měsíčně. Nejvíce úmrtí nastává právě v zimních měsících, tedy přibližně od prosince do března. Od března letošního roku je přitom české zdravotnictví orientované převážně na COVID-19. Když se podíváme zpátky na statistiku, tak lze vyčíst, že průměrný počet úmrtí v jednom dni je 301 (tento průměr během roku kolísá mezi 260-360 úmrtími za jeden den).

Téměř třetinu zemřelých připraví o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem je chronická ischemická choroba a selhání srdce. Zhoubné nádory stojí za úmrtím čtvrtiny zemřelých. Nejčastěji to je rakovina plic. Následují nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou zůstávají cévní nemoci mozku, jsou za každým čtrnáctým úmrtím. Plicní nemoci mohou přibližně za 6 % úmrtí. Ukazují to data ČSÚ.

Chřipka či zánět plic jsou ročně hlavní příčinou v průměru 3 025 úmrtí. Jako diagnóza v kauzální souvislosti s úmrtím se však chřipka či zánět plic objevují v průměru u 19 430 úmrtí ročně. U četnosti těchto úmrtí je patrná výrazná sezonalita.

Rizikové faktory u COVID-19

V ČR zemře v průměru 7 451 osob ve věku 65 let a více za jeden měsíc. Více úmrtí nastává v zimních měsících. Průměrný počet úmrtí v jednom dni je 245 (tento průměr během roku kolísá mezi 209-300 úmrtími za jeden den). Také 94 % obětí Covid-19 u nás bylo starších 60 let, ale důležitější jsou další zdravotní problémy daného člověka. Nejčastěji to bývá obezita, cukrovka či vysoký krevní tlak. Obecně se ukazuje velmi riziková rakovina, případně problémy se srdcem či s plícemi. Často jde o kombinaci těchto různých zdravotních problémů.

Podle odborníků mají lidé s chronickými nemocnicemi jako je právě vysoký tlak, obezita nebo cukrovka spolu se seniory nejvyšší riziko vážného průběhu nemoci covid-19. Fyzioterapeut Pavel Kolář v České televizi upozornil, že mladí lidé umírají pouze v jednotkách. Navíc se při pitvě často zjistí, že měli právě například leukémii. Také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v České televizi potvrdil, že spousta starších lidí bez dalších zdravotních omezení nemoc prodělá bez větších problémů.

Přehlížení jiných nemocí

Jak deník Echo24 upozorňoval již dříve, došlo kvůli epidemii koronaviru například až k 70 % poklesu screeningových vyšetření mamografem. „Jeden měsíc by ve screeningu nepředstavoval zásadní problém, pokud by ženy pak začaly na vyšetření chodit (a vše dohnaly). My ale pozorujeme, že strach z koronaviru i nyní vede k tomu, že ženy žijí v představě, že hlavní a jedinou hrozbou je epidemie. Jsou důvodné obavy, aby ženy nepřestaly vůbec na prevenci chodit a oddalovaly vyšetření i v případě, že mají obtíže, našly se bulku v prsu apod. Byla by to obrovská chyba, jen podotýkám, že na rakovinu prsu zemře ročně asi 1600 žen, většinou v produktivním věku, zatímco úmrtnost na koronavir je ani ne desetinová,“ sdělil serveru Echo24 Jan Daneš, výkonný místopředseda Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR.

Čtěte také: Přetížené zdravotnictví komplikuje život onkologickým pacientům nebo těm s parkinsonem