Po válce hlad. Komu a proč hrozí potravinová krize

POTRAVINOVÁ KRIZE KVŮLI VÁLCE

Po válce hlad. Komu a proč hrozí potravinová krize
Bude mouka dostupná i pro pekaře v egyptském Luxoru? Foto: Profimedia.cz
2
Týdeník

Ondřej Šmigol

Válka na Ukrajině je nesmírná tragédie. Hrůzné zprávy, videa a fotografie, které již přes tři měsíce proudí z tamějšího bojiště, zachycují utrpení, jakému jsme v Evropě už dávno odvykli. Politické důsledky se již rozlily mimo hranice Ukrajiny, východní křídlo EU hostí uprchlíky, Západ se snaží uvalit sankce na Rusko, do Kyjeva proudí zbraně. Samo utrpení je ale izolované do velké míry na Donbas. Přesto hrozí, že se brzy přelije mimo Ukrajinu, a dokonce mimo Evropu. Válka znásobuje světové problémy s potravinami a brzy může mít nedozírné následky.

Ukrajina je považována za obilnici Evropy. Širé lány by asi málokdo označil za malebné, úrodná černozem však živila carské Rusko a později Sovětský svaz. Úrodnost Ukrajiny se dokonce dostala na státní vlajku, dolní žlutý pruh symbolizuje lány pšenice, horní modrý nekonečnou oblohu. Tato úrodnost ale často byla ukrajinským prokletím.

Bolševici vnímali Ukrajinu jako bezedný rezervoár, jehož produkty je možné prodávat a zajistit si tak prostředky na industrializaci. Paradoxně tak v samotné obilnici vyvolali hladomor. Úrodnost Ukrajiny byla také jeden z důvodů, proč si ji Hitler vybral jako jeden z cílů svého lebensraumu, plánu zajistit Němcům nové životní prostory na Východě a přitom zlikvidovat původní obyvatelstvo.

Nyní využívá hrozby hladu Vladimir Putin. Ukrajina je pátým největším exportérem pšenice na světě, pokud počítáme EU jako jednu entitu. Ukrajina ročně vyveze zhruba 14 % světové exportní kukuřice, 10 % pšenice a 17 % ječmene. V normálních letech vyveze obilí k nakrmení 400 milionů lidí. Válka však neumožňuje Ukrajincům vyvést úrodu a zasít ve stejném rozsahu jako minulý rok. Podle Světového potravinového programu (WFP) je nyní ohroženo hladem 276 milionů lidí, v roce 2019 to bylo 126 milionů. Válka na Ukrajině podle WFP může ohrozit hladem dalších 47 milionů.

Situace je ještě horší, pokud se k tomu připočítá ruský vývoz. Moskva je největším vývozcem pšenice na světě. Společně s Ukrajinou poskytuje 28 % světové obchodované pšenice, 29 % ječmene, 15 % kukuřice a 75 % slunečnicového oleje. Ruský vývoz sice není zablokovaný, ale kvůli sankcím je složitější a dražší. A zde je kámen úrazu.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.