Kmotr, šílený guru z Apokalypsy i skandály kolem Posledního tanga. Brando budil emoce

Výročí slavného herce

Kmotr, šílený guru z Apokalypsy i skandály kolem Posledního tanga. Brando budil emoceNOVÉ
Marlon Brando v roce 1973 po natáčení filmu Kmotr. Za roli Vita Corleoneho dostal Oscara. Foto:

Zdroj: Creative Commons

1
Svět
Echo24
Sdílet:

Američan Marlon Brando, od jehož narození uplyne 3. dubna 95 let, patřil od 50. let spolu s Jamesem Deanem k největším talentům i krasavcům, kteří defilovali na filmovém plátně. Zatímco Deanův život skončil už ve 24 letech v troskách Porsche, Brando se dožil 80 let a za víc jak padesát let své kariéry ztvárnil množství nejrůznějších postav, což mu vyneslo přezdívku „chameleon“.

Nejvíce asi proslul typy mužných hrdinů, kteří se pro pravdu dokážou vzbouřit proti konvencím.

Jeho umělecký vývoj zásadně ovlivnil režisér Elia Kazan, který ho v roce 1947 obsadil do úlohy egoistického křupana Kowalského v inscenaci Tramvaj do stanice Touha. Tatáž úloha ve filmové verzi hry vynesla Brandovi nominaci na Oscara. Stejné pocty se mu pak dostalo i za snímky Viva Zapata!, Julius César a skandální a cenzurovaný film Poslední tango v Paříži Bernarda Bertolucciho.

Prvního Oscara získal Brando, narozený 3. dubna 1924 v Omaze, za postavu dokaře v sociálním dramatu V přístavu. Další pozlacená soška k němu putovala za ztvárnění mafiánského bosse dona Vita Corleoneho ve slavném Kmotrovi režiséra Francise Forda Coppoly. Ten jej obsadil i do role šíleného plukovníka Kurtze v epickém podobenství vietnamského konfliktu Apokalypsa.

Je ironií osudu, že právě Brando, jeden z nejgeniálnějších herců všech dob, mluvil o herectví jako o „nudné, hloupé a dětinské práci“, kterou vykonává pro peníze a proto, že v sobě neobjevil talent pro nic hodnotnějšího. V 60. letech Brando také radikalizoval své politické názory, účastnil se mírových manifestací, veřejně hájil práva židů a černochů, podepsal petici za práva homosexuálů a proti trestu smrti. Vystupoval také na obranu amerických indiánů, což demonstroval mimo jiné odmítnutím Oscara a Zlatého glóbu za svůj výkon v Kmotrovi.

V 60. letech si také pořídil malý ostrůvek Tetiaroa, do něhož se Brando zamiloval, když tam natáčel Vzpouru na Bounty (1962). Herec na ostrově experimentoval se solární energií, stavěl větrné mlýny a zachraňoval želvy.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články