Týdeník Echo: Lidé a živly, fotbal je víc než sport, jak změní architekturu klimatické tažení

TÝDENÍK ECHO

Týdeník Echo: Lidé a živly, fotbal je víc než sport, jak změní architekturu klimatické tažení
Týdeník

Týdeník ECHO

Na obálce nového čísla Týdeníku Echo je snímek zmaru i naděje: ihned po úderu ničivého tornáda na jižní Moravě se vzedmula vlna solidarity a odhodlání zahladit stopy po přírodní katastrofě. Můžeme tornáda předpovídat? A jak se proti nim bránit? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve svém článku Marian Kechlibar.

Redaktor Týdeníku Echo a fotbalový fanoušek Ondřej Štindl pozval hosty k debatě nad probíhajícím evropským šampionátem a politickými, finančními i etickými souvislostmi spojenými se subkulturou světově nejpopulárnějšího sportu. Jaký dopad má koronakrize na architekturu? A jak budou architekti čelit prudce vzrůstajícím cenám nemovitostí i surovin? S architektkou Evou Jiřičnou si o tom povídá Lenka Zlámalová.

Daniel Kaiser píše o Zeleném údělu, fatalisticky přijímaném evropskými vládami, Jiří Peňás přibližuje osobnost v Praze usazeného ruského malíře Viktora Pivovarova, jenž vystavuje své obrazy ve Veletržním paláci. A Tomáš Čechtický vykresluje portrét Antonína Langweila, muže, jenž svým modelem Prahy první poloviny 19. století zastavil čas.

„Velmi praktickým opatřením zachraňujícím životy bývá v USA „tornádový sklep“, nouzová podzemní stavba nedaleko rodinného domu, ale nikoli přímo pod ním. V podstatě jde o malý civilní bunkr, který nevystupuje nad rovinu okolního terénu, a neměl by proto být ani pro silné tornádo významným terčem. Někdy se tornádové sklepy budují úplně mimo dům, jindy pod garážemi, do kterých je možné dostat se i za bouře, aniž by obyvatelé domu museli vyjít do vichřice panující venku. Garáž ani v případě svého zhroucení nevytvoří takové množství trosek, aby příliš zkomplikovalo záchranu lidí skrývajících se pod ní,“ píše Marian Kechlibar.

„Politicky nejnabitější zápas dosavadního průběhu mistrovství ale nakonec bylo utkání Německa proti Maďarsku v Mnichově. Mnichovská radnice chtěla nechat nasvítit stadion duhovými barvami na protest proti novému maďarskému zákonu, který zakazuje propagaci LGBT životního stylu ve školách. Vnímali maďarští fanoušci tohle utkání jako něco víc než sport?“ ptá se Ondřej Štindl.

Lucie Sulovská reaguje: „Vnímali, ale myslím, že je důležité říct, že iniciativu v tom měli jednoznačně Němci, kteří to utkání pojali jako střet mezi vyšším lidstvím a civilizací a bigotní zaostalostí. Maďaři k zápasu nepřistupovali jako k příležitosti vypořádat se se západní Evropou. Chovali se apoliticky, v týmu jsou na to různé názory, například brankář Gulácsi v minulosti podpořil LGBT komunitu. Až kvůli té německé iniciativě zápas tuhle dimenzi v očích maďarských fanoušků získal. Do složité situace se tak paradoxně dostala protiorbánovská opozice, nikoli Orbán, na jehož voliče tato témata a obecně vymezování se vůči té kulturní levici v západní politice mají mobilizační účinek. Opozice musela nějak reflektovat, že naprostá většina lidí v zemi – bez ohledu na postoj k Orbánovi – fandí maďarskému týmu.“

„Stavíte v řadě zemí. I v těch s velmi ceněnou historickou architekturou, jako je Francie nebo Itálie,“ říká Evě Jiřičné Lenka Zlámalová. A ptá se: „Je ta nechuť k nové architektuře v Česku silnější než jinde?“ První dáma české architektura odpovídá: „Absolutně. Bez debaty. Neříkám, že jinde nejsou problémy. Ale způsob, jakým se zakazují v České republice nové budovy a vývoj architektury, nemá obdoby. Já jsem nikdy nestavěla v Polsku, ale slyšela jsem od kolegů, že tam to vypadá podobně. Ve Francii se o projektech vždycky vede obrovská debata. Často je hodně lidí proti, ale nakonec se vždycky najde nějaký pro všechny přijatelný kompromis, aby se tam nová architektura mohla stavět.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.

Foto: Týdeník Echo