ODS teď napjatě čeká, co lidovci

Občanští demokraté mají po sobotním kongresu definitivně sestavu, s níž se za rok a půl pokusí porazit Andreje Babiše. O šancích Petra Fialy a jeho týmu (s výjimkou Alexandra Vondry, ten ale zůstává v Bruselu, takže bude pro stranu dělat maximálně tatínka na telefonu) v tomto směru panují pochybnosti. Nicméně nabídka je to férová: buď dostanu Babiše ze Strakovy akademie, nebo jdu.

Protože ale ODS zůstává v průzkumech kolem dvanácti třinácti procent, je jasné, že bez nějaké předvolební koalice Fiala svůj cíl nedá. I proto vzbudila takovou pozornost věta z jeho kandidátského projevu, že do voleb v roce 2021 nepůjde pět středopravicových stran, ale jen „tři subjekty“. Kdo tedy s kým?

Jako nejjistější se dnes jeví konstatování, že Piráti půjdou sami. Jsou úspěšní, a tím pádem vysoce sebevědomí a jsou natolik doleva, že stranická základna ODS by je nepřijala, natož oni ji. Dnes by při svém sebevědomí neměli zájem ani o spojenectví se STAN, jakkoliv nový předseda starostů Vít Rakušan je o tolik pokrokovější než předtím Petr Gazdík.

STAN i TOP 09 jsou dvě uskupení schopná spočinout v leckteré náruči. Takže nejvíc teď záleží na tom, jak dopadne v sobotu 25. ledna sjezd KDU-ČSL. Pokud by vyhrál buď Jan Bartošek, nebo Tomáš Zdechovský, významně se zvýší pravděpodobnost vzniku jakéhosi bloku, který by byl definován na konzervativním základě a jejž by tvořily ODS a lidová strana. Rozhovory o dvojbloku za Marka Výborného pokročily, než ovšem náhle zemřela Výborného manželka a on vrátil funkci předsedy.

Pokud konzervativní dvojblok vznikne, mohl by se k němu přidat STAN (eventuálně i topka, s jejím přežitím ovšem málokdo počítá). A i kdyby se nepřidal, konzervativní dvojblok by si dělal nárok na to, že to on je hlavním Babišovým vyzyvatelem.

Jenže co když teď delegáti lidoveckého sjezdu zvolí Mariána Jurečku, ministra zemědělství v minulém Sobotkově a Babišově kabinetu? Jurečka zatím do politických análů vešel dvakrát. Když z Babiše sňal břemeno bojovat za prodloužení výhod pro producenty biopaliv první generace a když zvedl stropy pro dotace v unijním programu rozvoje venkova z 50 na 150 milionů korun, čímž významně nahrál agrokoncernům v čele s nějakým Agrofertem. U Jurečky se v kuloárech předpokládá, že by mu znovushledání s Babišem ve vládě nebylo proti mysli. Rozhodně se vymezuje proti předvolební koalici s ODS, která se ale dnes jeví téměř jako jediná možnost, jak se Andreje Babiše zbavit. Zhruba řečeno – česká varianta poměrného systému znevýhodňuje strany pod deset procent hlasů, stranám v rozmezí mezi deseti a dvaceti procenty nechává to, co dostaly, zatímco toho, kdo dostane výš, zvýhodňuje. Je proto nutné hrát na 20+. A to zase nepůjde bez ODS. Přitom Jurečka se svou vazbou k Janu Čižinskému, který připravuje jakési hnutí Česko sobě, s modrými nepůjde. Tak jednoduché to je: až sjezd lidovců napoví, kde by mohlo vzniknout gravitační centrum proti Babišovi.

Ještě jedna věc z Fialova proroctví „tři místo pěti“ stojí za pozornost – jak vůbec nepočítá s Trikolórou. Klausova Trikolóra je samozřejmě přímou konkurencí občanským demokratům, takže ignorovat, případně ostrakizovat ji ve chvíli, kdy teprve zapouští kořeny a je nejzranitelnější, dává z pohledu ODS smysl. Podobně v Německu CDU nejprve ignorovala a pak démonizovala AfD. Pak se však stalo něco, s čím stratégové CDU nepočítali. Alternativa se uchytila a CDU, která z ní předtím celkem srozumitelně pomáhala vytvářet neonacistické strašidlo, najednou přišla nejen o své původní voliče, ale i o voliče pravicové koalice, které by s AfD teoreticky mohla skládat. Ve výsledku se křesťanští demokraté přesunuli doleva a dnes už mezi nimi nejsou tabu ani úvahy o vládnutí s bývalými komunisty ve východním Německu.

Napsat, že i našim občanským demokratům hrozí posun do středu, by bylo nepřesné, ten už nastal. Ale i pro ně se nejspíš blíží okamžik pravdy, poznání, že čím víc se budou štítit Trikolóry, tím větší posun to bude.

Další texty Daniela Kaisera čtěte zde.