Trump chtěl blokovat dokumenty Bílého domu k útoku na Kapitol. Soudkyně to zamítla

Washingtonská federální soudkyně v úterý odmítla argumenty bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který žádal zablokovat vydání vládních záznamů kongresovému vyšetřování povolebních násilností na Kapitolu. Podle soudkyně je předání příslušných dokumentů Kongresu ve veřejném zájmu, Trump se nicméně může proti rozhodnutí odvolat. Výbor vyšetřující okolnosti nepokojů ze 6. ledna zároveň předvolal další bývalé Trumpovy spolupracovníky včetně jeho mluvčí Kayleigh McEnanyové nebo jeho poradce Stephena Millera.

První část požadovaných dokumentů plánuje Národní archiv USA poskytnout komisi v pátek, informují americká média. Jedná se údajně o záznamy telefonátů, videohovorů a rozvrhy Bílého domu z doby okolo vpádu Trumpových příznivců do sídla Kongresu, dále například tři stránky poznámek tehdejšího personálního šéfa prezidentské kanceláře. Zastavit jejich vydání kongresmanům by mohl soudní příkaz, přičemž Trumpův tým ihned po úterním verdiktu avizoval odvolání. Podle agentury AP se věc pravděpodobně dostane až k Nejvyššímu soudu USA.

Bývalý prezident se ve snaze zablokovat přístup k materiálům odvolává na privilegia spojená s vládním působením, soudkyně Tanya Chutkanová ale uvedla, že hlavní slovo má v této věci současná hlava státu, tedy Joe Biden. A ten dříve dal archivu pokyn, aby žádosti kongresmanů vyhověl.

„V jádru je to spor mezi bývalým a úřadujícím prezidentem,“ míní Chutkanová. Trump podle ní neprojevuje úctu vůči úsudku současného šéfa Bílého domu, jeho stanovisko se prý zdá být postavené na „myšlence, že jeho výkonná moc trvá věčně“. „Ale prezidenti nejsou králové a stěžovatel není prezidentem,“ dodala soudkyně.

Soudní pře o vládní záznamy je součástí vyšetřování, které od léta vede zvláštní desetičlenný výbor Sněmovny reprezentantů. Osm demokratů a dva republikáni si vytyčili cíl objasnit okolnosti a příčiny nepokojů, které vypukly při lednové volební schůzi Kongresu a vyžádaly si pět mrtvých a desítky, ne-li stovky zraněných. Obzvláště se zaměřují na počínání Trumpa, který odmítl uznat volební porážku a v projevu 6. ledna vyzval své příznivce, aby se vydali ke Kapitolu a dali najevo svůj nesouhlas. Předseda výboru Bennie Thompson přivítal úterní verdikt s tím, že požadované záznamy jsou klíčové pro pochopení tehdejších "hrozivých událostí" a že vyšetřování jde rychle kupředu.

Komise v úterý pokračovala ve vydávání obsílek adresovaných Trumpovým spojencům. Nově předvolala deset pracovníků Bílého domu a dalších činitelů, kteří byli podle výboru v Trumpově okolí, když dav prezidentových stoupenců vtrhl do washingtonského Kapitolu. Obsílku kromě Millera a McEnanyové dostal i bezpečnostní poradce tehdejšího viceprezidenta Keith Kellogg. Předtím kongresmani předvolali mimo jiných někdejšího personálního šéfa Bílého domu Marka Meadowse či dřívějšího hlavního stratéga Bílého domu Stephena Bannona, podle listu The New York Times se počet vydaných obsílek po úterku dostal na 35.

„Potřebujeme přesně vědět, jakou roli hráli bývalý prezident a jeho asistenti ve snahách o zastavení sčítání volebních hlasů (v Kongresu) a zda byli v kontaktu s někým mimo Bílý dům, kdo se pokoušel zvrátit výsledek voleb,“ sdělil předseda zvláštního výboru Thompson. AP podotýká, že zákonodárci dosud vyslechli přes 150 svědků, přičemž není jasné, zda hodlají předvolat i samotného Trumpa. Ten i rok po prohraných prezidentských volbách pokračuje v šíření konspiračních teorií o rozsáhlých podvodech, přestože výsledky z loňského listopadu potvrdilo všech 50 amerických států a soudy napříč USA tvrzení o nesrovnalostech odmítly.