Když nejde 85 %, dáme 65 %. Návrat do socialismu v podobě kvót na potraviny opět na stole

I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.

Předlohu na zavedení povinného podílu českých potravin vytáhla pozměňovacím návrhem poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková s poslancem Zdeňkem Podalem z SPD. Ti svůj přílepek schovali do novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která řeší zejména dvojí kvalitu potravin. Proti se postavili zejména malí zemědělci a také obchody, podle kterých by pouze rostly ceny produktů a vůbec by se nepomohlo českých potravinám.

Původní návrh na postupné navyšování až na 85 procent českých potravin spadl pod stůl kvůli silné kritice. Šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek proto připravil kompromisnější návrh, podle kterého by se postupný nárůst do roku 2027 zastavil na 65 procentech.

I to ale schytává tvrdou kritiku. Ve sněmovně nyní leží zákon ve druhém čtení, kdy ho na program schůze může kdokoliv po hlasování zařadit. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza kvůli tomuto návrhu naléhá na poslance, aby předlohu neschválili. „Předkladateli návrhu jsou poslanci za hnutí ANO 2011 včetně Jaroslava Faltýnka, bývalého zaměstnance společnosti Agrofert, jež bude v případě jeho přijetí jedním z hlavních beneficientů zákona. Andrej Babiš na jaře prohlašoval, že s povinnými kvótami na české potraviny nesouhlasí a nechce je. Ale jeho pravá ruka opět ukazuje, jaká je skutečná pravda,“ uvádí Prouza.

Ten také varuje, aby v době koronavirové krize nebyla pozornost odvedena právě od takových návrhů. „Pokud byste skutečně chtěli pomoci menším zemědělcům, je to přitom jednoduché. Vyškrtejte z legislativy nesmyslné byrokratické požadavky a prosaďte přenastavení dotací z národních i evropských zemědělských programů tak, aby je využívali především malí farmáři. Podpořte zodpovědné chování zemědělců a přísně trestejte ty, kteří poškozují životní prostředí. Takové kroky získají podporu všech, jimž jde skutečně o kvalitní, zdravou a pestrou nabídku českých potravin. Jen svobodné podnikatelské prostředí, které dává rovnou šanci všem, zajistí prospěch pro konečného zákazníka,“ dodává Prouza.

S původním návrhem zejména nesouhlasili odborníci a malí zemědělci, podle kterých by záměr přinesl jenom problémy. „Správná cesta není v nastavování tvrdých a limitujících čísel, které ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. Nehledě na to, že takovýto způsob řešení rozhodně nemá místo v rámci otevřené evropské tržní ekonomiky,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého naopak budou ze zákazů těžit velké zemědělské podniky, jako je holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. „Nejmenším by to nepomohlo skoro vůbec. Do prodejních sítí se totiž se svou malou spotřebou nedostanou. Selské potraviny v malé produkci se neprodávají ve velkoobchodních sítích, protože jejich požadavkem je, aby bylo zásobování stálé. Z podstaty věci je zcela evidentní, že to vyhovuje minimálně středním, ale hlavně velkým koncernům, které jsou už dnes v obchodech,“ řekl pro Echo24 Havel.