Na sociální služby stále chybí druhá miliarda. Celý systém se může na podzim zhroutit
Krize v sociálních službách
Nové
Shutterstock
Miliarda korun, která měla zalepit díru v sektoru sociálních služeb, stále neřeší pokračující krizi. V ohrožení je nadále na 10 tisíc pracovníků, pokud ministerstva do podfinancovaného sektoru nenapumpují další miliardu korun. V Praze se kvůli krizi ustanovuje expertní tým, který bude v budoucnu jednat o financování s dalšími subjekty. Odborníci varují, že celý systém se bez dalších peněz zhroutí nejpozději v listopadu tohoto roku.
Dofinancování sociálních služeb se stalo velmi diskutovaným tématem. Důvodem je, že kraje dostávají od ministerstva práce na tento sektor příspěvky. Na letošní rok se počítalo s tím, že poskytovatelé služeb obdrží 20,38 miliardy korun, ze kterých nakonec bylo pouze 15,12 miliardy. Krize pak byla umocněná tím, že stát navyšoval bezhlavě platy a zvláštní příspěvky, se kterými dotační částka nepočítala. K dofinancování na práci lidí, kteří se věnují rodinám s dětmi, lidem pečujícím o své příbuzné, dlouhodobě nemocné anebo k lidem s duševním onemocněním bude muset stát poslat další částku.
Ministerstvo práce v minulých dnech odeslalo na účet krajům jednu miliardu, na kterou se složil resort práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem financí. Další miliarda však krajům chybí. Ze strany státu pouze zaznělo, že si zbylé peníze mohou vyčerpat z evropských fondů nebo mohou peníze získat z vyšší daně z nemovitostí. „Hrozící kolaps vláda sama vyvolala svými škrty. Poslední vyjádření ministerstva přitom nepřináší žádné opravdové řešení. Naopak se před ním snaží utéct tím, že jen opakuje, kolik peněz jde v současnosti na služby ve srovnání s minulými lety. Už ale zapomíná říct, že sociální služby jsou dlouhodobě a hluboce podfinancovány a kolik by stálo, aby byly zajištěny služby pro všechny, kteří pomoc potřebují,“ řekla radní Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).
Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí nejvíce peněz v Moravskoslezském kraji, tedy 119 milionů korun a Středočeskému kraji (109 milionů korun). Podle asociace se navíc celý problém odsouvá na podzim, protože vláda pouze odvrátila kolaps, který měl proběhnout v září.
Čerpání peněz z evropských zdrojů navíc také problém nevyřeší, protože z nich kraje mohou dostat pouze miliardu a půl v rámci dvou let. „Jde o peníze, které jsou určeny pouze pro některé druhy služeb a např. financování péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením sem bohužel nepatří. Peníze jsou určeny na víc let a navíc jde o administrativně a časově náročné procesy, se kterými kraje rozhodně nepočítaly. Tyto peníze se nám v žádném případě nepodaří službám dodat dřív než na přelomu listopadu a prosince,“ řekla pro Echo24 Johnová.
Podle Svazu měst a obcí je oblast sociálních služeb dlouhodobým problémem. „Podpora ze strany státu je v celé sociální agendě nedostatečná, a pokud se pozorně podíváme na kombinaci faktorů – nesystémové a nekoncepční zvyšování nákladů, několik let zastropovanou úhradovou vyhlášku, nedostatek kvalitních a schopných pracovníků a velmi malý objem financí na rozvoj sociálních služeb -, je jasné, proč se sociální oblast nachází v krizi,“ uvedla pro Echo24 Alexandra Kocková ze Svazu města a obcí. S žádostí o dofinancování do konce června přišli i náměstci hejtmanů a krajští radní pro sociální věci.
Ministerstvo práce si však pochvaluje, že se podařilo odvrátit hrozící kolaps sociálních služeb. „Po měsících jednání se mi podařilo odvrátit krizi v sociálních službách a vybojovat potřebné peníze pro kraje. Teď už je jen na nich, kdy peníze odešlou potřebným poskytovatelům. Od nás mají plnou podporu a v současnosti už jim nic nebrání v tom, aby mohly sociální služby dofinancovat. Jsem velmi ráda, že se celý proces podařilo urychlit, a peníze tak budou mít kraje k dispozici dříve, než bylo původně avizováno,“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).
Novela má krizi vyřešit
Šéfka resortu také už začala připravovat návrh, aby se celá situace v budoucnu neopakovala. V připravované novele se však počítá s tím, že se prostředky započítají do mandatorních výdajů. Ty se pak budou navyšovat každoročně. Zákon by tedy zaručoval jejich vyplácení na období v délce tří let. Pokud by se nakonec ministryni práce podařilo novelu protlačit, byl by to další zásah do státního rozpočtu. Jen na letošní rok jde krajům na 15 miliard korun a částka se rok od roku navyšuje.
Novela zatím počítá s tím, že kraje, obce a stát budou mít pevný podíl na financování. Stát by poskytoval největší část, tedy 85 procent. Dalších deset procent by šlo od krajů a obce by přispěly pěti procenty. „Chceme ale také do systému zapracovat brzdu, aby nevznikaly nové a nové služby, které jsou pak neufinancovatelné,“ řekla Jana Maláčová.
