Lékaři z UK vyzývají vládu k uvolnění opatření. „Můžou mít vážný dopad na zdraví a ekonomiku,“ varují
VÝZVA Z UNIVERZITY KARLOVY
NOVÉ
Lékařští odborníci z Univerzity Karlovy (UK) vyzývají k uvolňování opatření kvůli koronaviru v Česku. Udržování striktních omezení může mít podle nich vážné dopady na zdraví lidí i ekonomiku. Ve společném prohlášení to uvedlo jedenáct lékařů z univerzity, včetně Tomáše Zimy, Jana Pirka nebo Cyrila Höschla. Je podle nich potřeba obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny, obnovit výuku, zabránit krachu menších firem a živnostníků a postupně otevírat hranice. Lékaři také kritizovali některá dosavadní opatření jako chaotická.
„Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik,“ napsali lékaři z UK. Nyní je však podle nich potřeba zrychlit rozvolňování opatření. „Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny,“ uvedli.
V jednom ze svých bodů lékaři také uvádějí, že je třeba „přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření“.
Lékaři mimo jiné ve své výzvě píšou, že podle dosavadních statistik nezvýšilo šíření koronaviru v porovnání s loňskem celkovou přirozenou úmrtnost v Česku. Podle nich také nejsou nemocí covid-19 způsobovanou koronavirem nejvíce ohroženi na životě všichni senioři. „Ukazuje se, že zhoršení prognózy covid-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky,“ napsali.
Omezení pohybu po Česku a kontaktu s blízkými či zvýšené obavy z nákazy mají podle nich vážný dopad na duševní i tělesné zdraví seniorů. „Plošná opatření nepovedou k vymýcení covid-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem,“ uvedli lékaři.
Problémem je podle nich také výpadek zdravotní péče o vážně nemocné, kteří nemají covid-19. Lidé také nechtějí kvůli obavě z nákazy chodit do nemocnic s bolestmi břicha nebo bolestmi v rameni či s menšími poruchami hybnosti. Ty ale mohou být příznaky zánětu slepého střeva, mrtvice či infarktu a jejich zanedbání vede k obětem na životech. Je proto podle expertů UK potřeba co nejdříve plně obnovit lékařkou péči.
Pod výzvou je podepsáno celkem jedenáct lékařů. Jmenovitě Martin Balík, Jiřina Bartůňková, Cyril Höschl, Zdeněk Kalvach, Pavel Kolář, Robert Lischke, Jiří Neuwirth, Jan Pirk, Jaroslav Svoboda, Julius Špičák a rektor univerzity Tomáš Zima.
Stát chystá od čtvrtka plošné testování až 27.000 lidí kvůli studii imunity proti koronaviru v populaci v Česku. Podle podílu lidí v populaci, kteří se už s nákazou setkali, se bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dál zvažovat uvolňování opatření. Lékaři z UK však tento postup kritizují. Zatím podle nich není jasné, zda každý člověk, který prodělal nákazu koronavirem, má v těle protilátky. „Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná,“ uvedli. „Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu,“ doplnili.
