Průlomový nález ve filozofii. Našly se zápisky z Hegelových přednášek

NÁLEZ 4000 STRAN RUKOPISŮ

Průlomový nález ve filozofii. Našly se zápisky z Hegelových přednášek
Německý filozof Georg Wilhelm Friedrich Hegel na obraze Jakoba Schlesingera. Berlín 1831. Vystaveno v Alte Nationalgalerie Berlin. Foto: Jakob Schlesinger. Alte Nationalgalerie Berlin
2
Svět

Překvapivý a nečekaný nález rukopisů může změnit pohled na zásadní postavu evropského myšlení, německého filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Profesor Klaus Vieweg z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně objevil v mnichovské knihovně přes 4000 dosud neznámých stránek s poznámkami z Hegelových přednášek. Podle univerzitního profesora by nově objevené texty mohly změnit pohled a vnímání této zásadní postavy moderní filozofie Západu, píše britský deník The Guardian.

„Objev rukopisů je stejně důležitý a srovnatelný jako nález nové partitury od Beethovena,“ prohlásil profesor a Hegelův životopisec Vieweg. Profesor zabývající se německým filozofem objevil 4000 stran materiálu o Hegelových nezdokumentovaných přednáškách. Rukopis by mohl přinést nové poznatky a možná i změnit pohled na jednu z vůdčích osobností moderní západní filozofie, píše deník The Guardian.

Písemnosti se nacházely v knihovně arcidiecéze Mnichov a Freising. Rukopisy zaznamenávají Hegelovy přednášky o estetice, filozofii krásy a umění, ale také Hegelovy analýzy Shakespearových divadelních her, které filozofovi pomáhaly k rozvinutí dalších myšlenek. Písemné materiály údajně napsal německý filozof a publicista Friedrich Wilhelm Carové, který byl Hegelovým studentem v letech 1816 až 1818 na univerzitě v Heidelbergu.

George Wilhelm Friedrich Hegel je jeden z nejzásadnějších německých filozofů a jeden z hlavních představitelů německého idealismu. Hegelovým hlavním přínosem je objev dějinnosti: „Svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě. V lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů.“

Tuto myšlenku převzala v průběhu 19. století nejen filozofie, ale postupně i jednotlivé vědy: jazykověda, právo, sociologie a v rámci evoluce také biologie, antropologie či kosmologie.

Hegelovy myšlenky a díla jsou pozoruhodné svou ohromnou obtížností. Britský filozof Bertrand Russell jej označil za „nejobtížněji pochopitelného z velkých filozofů“. Profesor Vieweg doufá, že nový nález rukopisů přinese nové výklady, poznamenává deník The Guardian.

Pravděpodobně největší nález svého druhu

Z dokumentů nyní sestaví tým mezinárodních odborníků pod vedením Viewega a profesora filozofie na univerzitě v Bamberku Christiana Illiese komentované vydání ztracených zápisků. „Hlavní části Hegelova díla jsou známy pouze z jeho přednášek, takže se vědci již dlouho snaží najít jejich přepisy,“ řekl k tomu Illies. „Několik jich bylo nalezeno a publikováno v 19. a 20. století, ale v průběhu let je odhalení nového materiálu stále méně pravděpodobné,“ podotýká profesor z Bamberku.

Jedná se o pravděpodobně největší nález svého druhu a na mnichovský archiv Friedricha Windischmanna upozornil Viewega čtenář jeho nedávno vydané Hegelovy biografie. Windischmann byl profesorem katolické teologie v Mnichově a jeho otec Karl Joseph Hieronymous Windischmann byl filozofem a Hegelovým přítelem.